Přírodu

ohrožují jenom lidé, zkoušel jsem všechno, nejlepší je manželka, přejdou tě blbinyPokud chceš něco sázet, seber si toho nejupatlanějšího rádce. Ten ví.Tak to dělali i králové v pohádkách. Mě štvou papoušci, zatím dva kokr při jejij nenažranosti sejmul. Na jaře se picnu.

Já to taky vidím na Bohnice.

No vida, v Beskydech smreky pichľavé pílime ručne a v Jizerkách na to majú huby.

No vida, příroda si sama poradí s tím, co tam nepatří.

Byla to hloupost dávat smrk pichlavý do našich lesů, zvláště do hor. Kloubnatka vyžaduje vyšší vzdušnou vlhkost, tak se tam množí. Zřejmě ani sazenice ve školkách nebyly ošetřovány proti kloubnatce! Proti zavedení smrku pichlavého protestovali marně i lesníci a lesní dělníci, ten přídomek pichlavý je opodstatněný a představa, že ty stromy bude třeba pokácet, odvětvit a zpracovat naháněla hrůzu. Stále se mluví, že je třeba se vrátit k původním porostům, ale ti odpovědní jsou hluší! Možná by si měli přečíst něco od pana Nožičky, historika lesů.

V té době nebyloo třeba proti kloubnatce bojovat - kyselé deště s H2SO3 to udělaly samy.

Příroda si s tím poradí tak jak si podle ochránců přírody poradila na Šumavě s kůrovcem.

Teď ještě aby si příroda poradila s ochránci.

Tolik ochránců životního prostředí, tolik odborníků a dalších, kteří se věnují přírodě a nikomu nedocvakne, že výsadba monokultury je pitomost...

Ví se to už dlouho - ale z ekonomického hlediska je to mnohem výhodnější, poptávka je po smrkovém řezivu, prkna z jeřábu, lípy a nebo topolů se neprodávají moc snadno. Monokultury jsou i pšenice, řepka či brambory.

Takže houba Jizerské hory neohrožuje. Severoamerické smrky pichlavé tam stejně nemají co dělat.

Povolte samotěžbu zdarma. Zájemci by se zaregistrovali na ředitelství lesů, jméno, bydliště, tel, SPZ vozu SPZ vleku. Hajný by vyznačil stromy reflexním sprejem a podmínka těžby, naložit strom i s větvema. Já bych do toho klidně šel. Jednak otop zdarma, jednak pomoc lesu, taky něco pro fyzičku a pobyt na zdravém vzduchu. Vybavení pro těžbu mám a kloubnatku bych pěkně doma prohnal Dakonem, zbyl by z ní jen modrej dým.

Po Kyrillu jsem sám jen se starou a klukem vyčistil za léto od polomů snad půl hektaru lesa. Nenechali jsme po sobě žádný třískatý pařezy ani věšáky, prostě uklizej les. A to se tenkrát ještě platilo, né moc, ale platilo.

A věřím, že takových lidí, kteří by pomohli lesu by se našlo mnohem více.

Mne tedy ke zpracování smrku pichlavého nepřemluvíte. On totiž fakt píchá.

Prijde mi zvlastni, ze se u nas v minulosti vsude sazel smrk navic monokultura kdyz listnate stromy jsou odolnejsi, vhodnejsi do nasich koncin a jsou i vyssim vyvojovym stupnem nez jehlicnany. To vazne tehdejsi lesniky vubec nenapadlo, ze mix ruznych druhu bude odolnejsi vuci napadeni nez monokultura? Aspon, ze dnes jdeme spravnym smerem s navratem k pestrosti a listnatym stromum. Jako pozitivni hodnotim i to, ze nechavaji na miste pokacene stromy, pro budouci les to je velkym prinosem.

Smrk se stal bohužel skoro monokulturou, protože rychle roste a tak dává větší výnosy dřeva. Např. na Šumavě se to stalo už počátkem 19. století a teprve nyní se cíleně snaží o obnovu smíšených lesů. Totéž asi čeká i Jizerské hory.

Tak jen můžeme doufat, že se k těm stromům nebudou přivazovat žádný paka.

Proč by se někdo přivazoval k nepůvodnímu druhu, který má být v dlouhodobém plánu beztak odstraněn?