(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Lyžařům hrozí problémy na cestě do Jizerek, spolek zablokoval solení silnic

  • 454
Silničáři v Jizerských horách nesmí solit důležité vozovky, které protínají místní chráněnou krajinnou oblast. Důvodem je krok ekologického spolku Tanvald 21. století, který se odvolal proti výjimce, jíž dostala pro chemický posyp krajská správa silnic.

Solí neošetřené silnice již působí problémy v některých obcích a další mohou přijít, až se turisté o víkendu vydají do lyžařských středisek. 

„Nesmíme zatím solit na silnicích z České chalupy k centrálnímu parkovišti v Bedřichově, z Horního Tanvaldu a ze Smržovky ke skiareálu Tanvaldský Špičák, na úseku přes Kamenici k továrně Detoa a v Desné na vozovce směrem z centra města k Protržené přehradě,“ vypočítal dispečer Krajské správy silnic Libereckého kraje Pavel Pospíšil. 

„Doufáme, že ministerstvo životního prostředí rozhodne o výjimce pro chemický postup co nejrychleji. Nestojíme totiž o dopravní kalamity z České Chalupy na Bedřichov. Bez solení by se mohlo stát, že silnice tam bude neprůjezdná. V hustém sněžení posyp drtí nebo pískem skoro nezabírá.“ poznamenal.

Ministerstvo námitku zamítlo, lhůty běží dál

Starosta Desné Jaroslav Kořínek upřesnil, že ministerstvo životního prostředí sice už námitku spolku zamítlo, ale solit se zatím v nejbližších dnech přesto nesmí. 

„Čeká se, až doběhnou zákonné lhůty toho rozhodnutí, takže nějakých čtrnáct dní silničáři stejně solit nebudou. Už za mnou byli zástupci několika zdejších firem s tím, co se děje, že se jim třeba špatně zásobuje, ale bohužel musí počkat. Je to celé nesmysl, nevím, že někdo na takové, s odpuštěním šílence, vůbec dá,“ okomentoval starosta. 

Ředitel krajské správy silnic Jan Růžička doufá, že lhůty vyprší co nejdříve. „Jinak by hrozilo, že se tisíce turistů dostanou mezi vánočními a novoročními svátky kvůli odvolání spolku Tanvald 21. století na silnicích do problémů,“ upozornil Růžička.

Petr Bažant, mluvčí společnosti Ski bižu, která mimo jiné provozuje skiareál Tanvaldský Špičák, říká, že absence soli může určité komplikace způsobit lidem mířícím na sjezdovky. 

„Výjimka se týká hlavní cesty, kudy k nám proudí až devadesát procent návštěvníků od Prahy či Jablonce. Na druhou stranu ta silnice nestoupá až tak do kopce, neklikatí se a její sjízdnost není až tak komplikovaná,“ sdělil Bažant. 

Silničáři mohou při ledovce či námraze solit i bez výjimky

Silničáři hlásí, že si v nejhorších situacích umí poradit i bez výjimky. „Pokud se na silnicích objeví ledovka, námraza nebo ujetý sníh, můžeme solit i tam, kde výjimku zatím nemáme,“ upozornil Pospíšil. „Ale musíme hned druhý den informovat Správu CHKO,“ upřesnil.

Jiří Hušek, regionální ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny, říká, že situace s odvoláním tu není poprvé.

„Už se to stalo v minulosti. Výjimka totiž platí na určité území na určitou dobu a obvykle ji ministerstvo opět povolí. Máme i pečlivý monitoring působení chemického posypu v Jizerských horách na rostliny či vodu a z této studie nevyšlo nic, co by nám bránilo, abychom tuto výjimku nadále nepovolovali. Navíc se vyvíjí i technologie posypu. Už nejde o sypání kusů drcené soli, ale třeba o šetrnější solné roztoky. Ještě před uzákoněním zákazu solení v CHKO se sypalo obrovskými dávkami a také třeba škvárou, kde bylo plno dalších škodlivin, jako je například síra,“ uvedl Hušek.

„Rozhodně to však neznamená, že budeme souhlasit se solením cesty na Jizerku nebo úseku z Bedřichova na Novou Louku. Vždy jde o úseky, které jsou klíčové pro dopravní obslužnost nebo zásobování,“ zdůraznil.

MF DNES kontaktovala také spolek Tanvald 21. století. Jeho předsedkyně Dana Ferynová se však odmítla bavit po telefonu a chtěla otázky zaslat e-mailem. Na ten ovšem neodpověděla.

Před čtyřmi lety v podobném odvolání zaslaném ministerstvu životního prostředí uvedla, že pro zajištění sjízdnosti a schůdnosti silnic lze použít jiné prostředky než jen chemické rozmrazovací látky.

„Přirozeně rostoucí rostliny s nízkou mírou tolerance vůči solím hynou ve velmi krátké době, ostatní chřadnou a častým zasolováním půdy se s takovým prostředím mohou jen těžko vyrovnat a k jejich úhynu dochází s delším časovým odstupem, což v obojím případě může vést až ke změnám v druhovém složení ekosystému,“ domnívala se Ferynová.