Smrk v Jizerských horách: výhledy do okolí umožňuje rozhledna.

Smrk v Jizerských horách: výhledy do okolí umožňuje rozhledna. | foto: Roman ČejkaMF DNES

Jizerský Smrk: místo, odkud vidíte do tří zemí

  • 4
Nejvyšší vrcholek české části Jizerských hor odmění turisty vyhlídkou do tří zemí z futuristické rozhledny. Vyhlídková věž se na Smrk vrátila po padesáti letech.

Hora dříve nesla německé jméno Tafelfichte neboli Tabulový smrk. Kdysi se zde totiž stýkaly hranice tří zemí – Čech, Slezska a Lužice – a tří panství a právě tabule přitlučené na jehličnatém stromě označovaly jejich majitele.

KUDY NA SMRK

Kdo chce navštívit nejvyšší vrchol Jizerských hor, může zajet vlakem z Liberce či Frýdlantu do Nového Města pod Smrkem. Odsud vede na horu modrá turistická značka.

I dnes je na vrcholu Smrku hraniční přechod pro pěší a lyžaře. Turisté tedy mohou navštívit i vedlejší polský vrchol Stóg Izerski s horskou chatou pod vrcholem.

Turisté objevili krásu Smrku už dávno. Výlet do hor si nenechal ujít ani i známý německý básník Theodor Körner, což připomíná kamenný pomník. Severně od vrcholu se nachází vztyčený kámen se zasazenou pamětní tabulí, která připomíná poetovu návštěvu Smrku 16. srpna 1809.

Největším lákadlem na Smrku je bezesporu rozhledna, která uvítala první návštěvníky před šesti lety v září. Dvaadvacetimetrová věž s poněkud "vesmírným" vzhledem je z kovu a má tři plošiny.

Rozhledna by měla vydržet sto let

První z nich slouží coby uzavřená místnost, která chrání turisty při nepřízni počasí; k dalším dvěma plošinám vede točité schodiště. Celkem turisty čeká šestadevadesát schodů. Rozhledna by měla při pečlivé údržbě dlouho odolat i drsnému jizerskohorskému klimatu – její životnost se odhaduje nejméně na sto let.

Smrk v Jizerských horách - pohled z Paličníku.

Smrk v Jizerských horách - pohled z Paličníku. Foto: Wikipedia

Současná rozhledna je přitom za posledních sto deset roků již druhou vyhlídkovou věží. První rozhledna, celá ze dřeva, začala sloužit v roce 1892. Po jejím dokončení se lidé na vrchol Smrku jen hrnuli. Mířili sem především lyžaři a sáňkaři; za rok vystoupilo na vrchol kopce až osmnáct tisíc lidí.

Občerstvení jim zde nabízela i malá chata, která původně během stavby sloužila dělníkům jako útočiště před špatným počasím. Během let se dočkala úprav a přístaveb. Díky pečlivé údržbě vydržela dřevěná rozhledna neuvěřitelných pět desítek let.

Špatné časy přišly po druhé světové válce. Turistická chata vyhořela a ani rozhledna už nepřitahovala turisty jako dříve. Bez údržby rychle chátrala, sesouvala se k zemi a zakrátko se stávala pro turisty nebezpečnou. Poslední trosky staré rozhledny se zřítily v padesátých letech.

Smrk v Jizerských horách