Ona i ta 2 příjmení jsou zvláštní - Marksová Tominová když každému naskočí Englsová - a Lenka Teska - už jsem zapomněla.

Hlavně musím dávat pozor, ať nečouhám z řady - ať se štěstí neobrátí ke mně zády.

To je ale splácanina, tenhle článek.

Mě tedy napadlo něco úplně jiného než ostatní diskutující. Když by třeba Kuříci na svém srazu někoho zamordovali, tak bych pak chtěla číst ten policejní protokol.

Takto trestat své vlastní děti hned po narození jen pro své ego, to je děs. Žádné děti za své rodiče nemohou....

Trestat? Za trest považujete, když někdo dá dítěti jiné jméno, než jaké odpovídá vkusu nějakého darmošlapa Lábuse a nějakého redaktora Lubase?

Nebo Mohamed Abdul Rašíd

Souhlasím s tím, že se někteří rodiče výberem jmen zviditelňují.

A v současné době je běžné, že se leckterá žena ztrapňuje / zviditelňuje výběrem resp. nepřechylováním příjmení. To je hrozný zlozvyk.

Pokud je manželem např. pan Smith, tak nepřechýlení mi přijde v pořádku. Ale pokud je manželem např. pan Macháček, tak si myslím, že se v případě nepřechýlení opravdu jedná o trapnou snahu odlišit se.

Ale zase na druhou stranu, kdo chce kam....

Nejvíc mne u "celebritek" pobaví uvádění manželova nepřechýleného a svého dívčího přijmení - Eulálie Vopička Čubíková.

Druhý z mých synů dostal dvě křestní jména. Důvodem nebyla potřeba se zviditelnit, ale má neschopnost se domluvit s manželem na jménu, kdy jsme každý trval na svém. Tři dny před porodem jsem si do kolonky druhé jméno vepsala svůj návrh a s tím jsem také odcházela do porodnice. Syn s tím nemá osobně žádný problém, na oficiálních dokumentech vypíše celé jméno, na těch neoficiálních napíše první celé jméno, druhé pouze počáteční písmeno s tečkou a příjmení. Nikdy si nestěžoval.

Takže to jméno od manžela používá celé, a z toho vašeho jen iniciálu? Tak to vlastně manžel vyhrál, ne?

Na kombinaci dvou klasických českých jmen, zmíněná Eliška Amálie, Eliška Antonie, stejně tak Jan Václav, Jiří Jan nevidím nic špatného, naopak. Zvláště má-li to rodinnou vazbu na rodiče-prarodiče.

Chudaci deti.

V mém zaměstnání při kontaktu s dětmi se raději ptám, na jaké jméno jsou zvyklá, protože někdy opravdu, tápu jak je oslovit tak, aby to znělo hezky.