Kámen už nemlčí, promluvil o tragédii mladého sebevraha

  7:28aktualizováno  7:28
Žulový pomníček u bývalé továrny Silka v Jablonci - Mšeně není už jen kusem kamene. Dvaasedmdesátiletý František Křůmal, fanoušek historie, ho opatřil pohnutými lidskými osudy. Vypátral řadu informací o nešťastném člověku Antonínu Tomanovi, jehož pomníček připomíná.

Pomníček připomíná tragédii sebevraha. | foto: František Křůmal

Objevil také údaje o jeho příbuzných a získal poznatky o nuzných poměrech v době, kdy žili. Toman skončil jako sebevrah. V malém bytě v dělnické kolonii byla jeho rodina natěsnaná takřka jako sardinky v konzervě.

„K pomníčku nazývanému Tomanův kámen jsem se dostal při jedné ze svých vycházek,“ říká Křůmal. „Kromě nápisů vytesaných do kamene mě zaujal symbol kalichu, což není v oblasti Sudet zrovna obvyklé.“

Vodítkem byla hřbitovní kniha

Při pátrání po Tomanovi oslovil Křůmal farní úřady Československé církve evangelické i Církve československé husitské v Jablonci nad Nisou. Dovedl ho k nim právě kalich vytesaný do kamene.

Fotogalerie

„Ale obě církve od padesátých let minulého století nevlastní matriky, musely je totiž předat státu,“ tvrdí Křůmal. „Ale ve Státním okresním archivu v Jablonci nad Nisou jsem se s odbornou pomocí Jakuba Feigeho dostal k řadě důležitých dokumentů. Vodítkem k dalšímu pátrání se mi stala Hřbitovní kniha pro obec Mšeno nad Nisou (německy Grünwald). Tam existuje zápis o Antonu Tomanovi s datem úmrtí 22. července 1922. Skonal ve věku dvaceti šesti let.“

Do Mšena se vyučený zedník Toman přistěhoval z Mělníka. Pokřtili ho jako katolíka, ale v roce 1921 odpadl k církvi československé husitské. Právě v její matrice zemřelých se píše, že Toman spáchal sebevraždu. Oběsil se v sobotu v lese, kde se nachází pomníček s kalichem a křížem. „Místo sebevraždy leželo asi sto metrů od domu, kde Tomanova rodina žila,“ upozorňuje Křůmal.

„Ve Státním okresním archivu v Jablonci nad Nisou jsem našel originály žádosti o sňatek Tomana s jeho budoucí manželkou Annou, křestní listy ženicha i nevěsty i protokol o uzavření manželství s podpisy novomanželů i svědků.“

Toman žil s tchyní a pratchyní

Toman se přiženil do bytu v domě postaveném v roce 1905. Patřil jako mnoho jiných budov v okolí do vlastnictví firmy Mautner a syn. Křůmal vypátral, že v roce 1921 žilo ve 35 bytech úředně 128 osob. Většinou šlo o lidi s českou národností.

„Jeden z bytů obývala rodina nevěsty, její otec, jeho žena, jejich dva synové, dvě dcery a ještě babička,“ prohlašuje Křůmal. „K nim se přistěhoval Antonín Toman. Žil tedy společně se svou tchyní i pratchyní. Do malého bytu se mladým novomanželům narodila necelý rok po svatbě dcera Věra. Dům stojí dodnes, a tak si lze představit, v jak hrozných podmínkách se tam tehdy žilo.“

Vdova po Tomanovi se za tři roky znovu provdala, tentokrát za strojníka Josefa Literu. Později se s ním rozvedla.

„Za povšimnutí stojí záznamy o ukončení pobytu nájemníků v domě firmy Mautner a syn,“ podotýká Křůmal.

„V archivních materiálech se uvádí - Uprchl nebo odešel. Věra Tomanová uprchla ze Mšena 10. října 1938. Tedy ve stejný den, kdy do Jablonce nad Nisou přijel Konrad Henlein a město zabralo nacistické Německo. Na dnešním Horním náměstí se tehdy konala obrovská manifestace na oslavu připojení československého pohraničí k Třetí říši. Tribuna ozdobená velikým hákovým křížem stála mezi budovou fary a Metznerovou kašnou. Projevy řečníků obsahovaly pasáže plné nenávisti k Čechům. Poslouchalo je patnáct až dvacet tisíc zfanatizovaných sudetských Němců.“

Ze Mšena následující den uprchli rovněž příbuzní Věry Tomanové, Josef Smrček se svou ženou Anežkou a synem Vlastimilem. Odešla také většina obyvatel české národnosti.

Pomník připomíná čtyřicet tři mrtvých

Křůmal se věnuje rovněž pomníkům obětem první světové války. „Jeden krásný se nachází v Janově nad Nisou - Hraničné.

„O krutosti první světové války svědčí, že pomník je upomínkou na čtyřicet tři mrtvých pouze z Hraničné,“ podotýká Křůmal. „Z dobové fotografie se mi podařilo zjistit jejich jména. Byl bych rád, kdyby se je na pomníku povedlo obnovit. Obrátil jsem se na starostu Janova nad Nisou. Slíbil mi, že mou myšlenku projedná na obecním zastupitelstvu.“

Podle Křůmala pomník vznikl na popud Spolku kuřáků dýmky a okrašlovacího spolku Hraničná. Stál tehdejších 21 800 korun a udělal ho místní kamenický mistr Josef Stumpe. Náklady za projekt od architekta Wandera z Jablonce dosáhly 1 500 korun. Pomník vysvětili 15. června 1930.

Nejčtenější

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Lyžařům hrozí problémy na cestě do Jizerek, spolek zablokoval solení silnic

Ilustrační snímek

Silničáři v Jizerských horách nesmí solit důležité vozovky, které protínají místní chráněnou krajinnou oblast. Důvodem...

KOMENTÁŘ: Je čas vymazat Liberec. Česko, země sportovním akcím zaslíbená

Finští fanoušci během finálového zápasu mistrovství světa proti Švédsku.

Medaili, o které snili, nemají, a po dvou letech jsou zase ve sportu, jemuž i nadále vévodí čtyři stejné země, až těmi...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Dělníky Škody Auto budou do práce vozit luxusní autobusy s klimatizací

Po Evropě nejezdí moc lepších autobusů, než jaké koupila krajská společnost...

Jako turisté k moři nebo manažeři na teambuilding. Tak teď budou cestovat do práce dělníci z Liberce do...

Další z rubriky

Z Belgie chtěl do Británie, místo toho cizinec v návěsu dojel do Liberce

Ilustrační snímek

Do Liberce dojel cizinec, který se z Belgie chtěl dostat do Velké Británie v nákladovém prostoru kamionu. Vloupal se...

Nahá těla stoupala mezi zasněženými smrčky. Otužilci vyrazili na Ještěd

Skupina otužilců vyrazila pěšky na Ještěd.

Bez bundy, dokonce i bez mikiny nebo trička. Jenom v botách, kraťasech a kulichu vyrazila v sobotu šestice otužilců na...

Čeští vojáci učili irácké kolegy, jak rozebírat chemickou zbraň

Češi cvičili nejen vojáky, ale i civilisty iráckého chemického vojska.

Z čeho jsou vyrobeny chemické bojové látky, jak se odebírají jejich vzorky a jak pak vypadá jejich rozbor? Liberečtí...

Najdete na iDNES.cz