Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V Liberci rozmístí devět pamětních kamenů, připomenou oběti holocaustu

  19:00aktualizováno  19:00
Betonové kostky o rozměrech 12 x 12 x 12 centimetrů budou usazené v dlažbě chodníků. Připomenou osudy lidí, kteří ve městě žili a za druhé světové války zemřeli v nacistických lágrech. Památka nese název Stolperstein, což je v překladu kámen, o který se zakopne.

Stolpersteiny připomenou osudy lidí, kteří v Liberci žili a za druhé světové války zemřeli v nacistických lágrech. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Kámen se objeví vždy před domem, kde oběti bydlely nebo pracovaly. Na mosazné desce pak bude vytesáno jejich jméno, datum narození a místo, kde zemřely.

Prvních devět míst schválili městští radní už v roce 2014, nyní dali souhlas s umístěním dalších devíti kamenů. Do chodníků se zabudují pravděpodobně v srpnu letošního roku, kdy by měl z Kolína nad Rýnem dorazit Gunter Demnig, autor projektu.

Domy, před které Stolpersteiny uloží, i jména, jež na nich budou, vytipoval Pavel Jelínek z Židovské obce v Liberci. „Většina jsou mí přátelé nebo příbuzní,“ říká.

Výjimkou je třeba Friedrich Sommer, ředitel Divadla F. X. Šaldy v letech 1906 - 1922 a 1929 až 1934, který zemřel v Osvětimi. Na kámen s jeho jménem narazí chodci právě před vchodem do divadla.

„Ani útěk do Brna ho před transportem nezachránil. Nacisté ho našli i tam,“ přibližuje jeden z osudů Jelínek.

Také další příběhy jsou velmi pohnuté. V plynové komoře zahynula Jelínkova kamarádka Hanna Taussigová, které tehdy bylo osm let. Společně s ní zemřeli v Osvětimi i její rodiče Fritz a Marie.

Také Pavel Jelínek přišel během války o část příbuzenstva. Ještě dnes s nalomeným hlasem vzpomíná na svou babičku Josefu Ledererovou. Ta sice odešla společně s nimi z Liberce pryč, v době, kdy se dostali do Lysé nad Labem, do sběrného tábora, musela nastoupit do transportu. Zahynula v Treblince.

„Já pocházím ze smíšené rodiny, otec byl římskokatolického vyznání, maminka Židovka a já jsem Žid po ní. Z Liberce jsme utekli, když mi byly tři roky. Dostali jsme se až do Lysé nad Labem, odkud nás pak odsunuli do Hořepníku, to je městečko kousek od Pacova,“ přiblížil Jelínek.

Uplatili německého lékaře, transportu se vyhnuli

Maminka tehdy dostala příkaz k nástupu do lágru, tatínek ale s pomocí svého příbuzného uplatil německého lékaře, který vystavil doklad, že je maminka těžce nemocná a do transportu nemůže.

„Do konce války nemohla vylézt z domu, chodila jen na zahradu. Když válka skončila, vrátili jsme se zpět do Liberce,“ vzpomíná.

Ze zhruba třicetičlenného příbuzenstva jich přežila ani ne desítka. „I já měl štěstí, coby dítě ze smíšeného manželství jsem měl do transportu nastoupit až v deseti letech, ale to mi bylo až v dubnu 1945. A to už měli Němci jiné starosti,“ dodává.

Většina libereckých Židů zahynula v koncentračních táborech, někteří i při bombardování. Jako například rodina Fischlova, jejíž tři členové zemřeli při náletech v Jugoslávii, kam před nacisty z Liberce utekli. Jejich osud připomene pamětní kámen před domem v ulici Na Okruhu.

Likvidaci dvou žen připravili jejich sousedé

Další bude patřit Adele a Edith Königsteinovým. Matka s dcerou, které později zahynuly v Osvětimi, žily v domě v Bendlově ulici.

Dům si podle plánů architekta Antona Krapfa, profesora liberecké průmyslovky, nechali postavit manželé Karel a Herta Hoffmannovi. Udržet dům bylo nad finanční možnosti rodiny, a tak přízemí i horní byt majitelé pronajímali. A právě nahoru se nastěhovala Adele s Edith.

„Paradoxem je, že jejich sousedé byli několik let Němci, kteří pak připravovali jejich likvidaci. Ve vedlejším domě žila během války rodina masového vraha Hanse Franka, o kousek dál pak sudetoněmeckého politika a nacisty Konrada Henleina,“ popsala bývalá ředitelka Krajské vědecké knihovny Věra Vohlídalová, která nyní v domě žije.

Uložení kamenů v Liberci zaplatí Židovská obec, město pak pro ně připraví v chodnících otvory. „Náklady na výrobu jednoho Stolpersteinu jsou přibližně 120 eur a jsou hrazeny týmem Guntera Demniga,“ uvedla Jana Kodymová, mluvčí libereckého magistrátu.

První pamětní kameny byly v Česku položeny už v roce 2008 v Praze a v Kolíně. Od té doby se pokládají vždy jednou ročně na různých místech.



Nejčtenější

Na vrcholku Ještědu hořel les, hasiči nasadili vrtulník a letadlo

Požár lesa na Ještědu pomáhají hasit i letadla (13.8. 2018).

Stovka hasičů likvidovala šest hodin požár na vrcholku Ještědu. Vzplanul zde lesní porost. Kvůli svažitému terénu...

Ať prezident počká. Rada nejdřív chválil tým: Můžeme soupeřit s každým

Jablonecký trenér Petr Rada huláká na své svěřence během utkání proti pražské...

Dorazil mezi novináře, pustil se do hodnocení zápasu a vtom mu začal vyzvánět telefon. „Omlouvám se, to je prezident....



Nechci dělat mizernou mouku, říká mlynář a chce prorazit do řetězců

Dosud zákazníci mouku z mlýnu Daniela Pernera nemohli koupit v maloobchodech....

Nechci být nejlevnější, ale nejlepší. Krédo, které provází majitele mlýna ve Svijanech Daniela Pernera už řadu let. A...

Liberecké ANO chce zbourat bazén a stavět nový. Babiš mluví o ptákovině

Problémy bazénu způsobují vysloužilé technologie.

Zbourat libereckou plaveckou halu a postavit s pomocí státní dotace novou v městském Sport parku, do něhož patří také...

Simonova vila v Liberci vstala z mrtvých, zachránil ji Vojtěch Pražma

Vila v Liberci vyrostla v letech 1926-1929 v zahradě mezi dnešní Husovou a...

Dvacátá léta byla dobou mnoha stylů. Jedním z nich byl art deco vycházející ze secese, který si pohrával se stylizací...

Další z rubriky

Liberecké ANO chce zbourat bazén a stavět nový. Babiš mluví o ptákovině

Problémy bazénu způsobují vysloužilé technologie.

Zbourat libereckou plaveckou halu a postavit s pomocí státní dotace novou v městském Sport parku, do něhož patří také...

Simonova vila v Liberci vstala z mrtvých, zachránil ji Vojtěch Pražma

Vila v Liberci vyrostla v letech 1926-1929 v zahradě mezi dnešní Husovou a...

Dvacátá léta byla dobou mnoha stylů. Jedním z nich byl art deco vycházející ze secese, který si pohrával se stylizací...

Chameleon i šnečí princezna. Sochaři v zoo přemění kámen na zvířata

Sochaři Ondřeji Procházkovi připadl největší kámen. Nejdříve z něj měla být...

Chameleon, ocasní ploutev velryby i šnečí princezna. Pod rukama sochařů vznikají v liberecké zahradě Lidových sadů...

Najdete na iDNES.cz