Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kameny zmizelých v ulicích Liberce připomínají osudy Židů za války

  17:02aktualizováno  17:02
Z dlažby v libereckých ulicích zmizelo ve středu devatenáct kamenů. Před divadlem F. X. Šaldy, na třídě 1. máje či v Husově ulici jsou v chodnících místo nich vetknuty takzvané kameny zmizelých. Ty připomínají původní židovské obyvatele Liberce, kteří se stali oběťmi nacistických zvěrstev za druhé světové války.

Kameny zmizelých připomínají původní židovské obyvatele Liberce, kteří se stali obětmi nacistických zvěrstev za druhé světové války. | foto: Liberecký kraj

Podle Židovské obce Liberec a zdejšího magistrátu by chodci měli o kameny pomyslně zakopnout, sehnout se k nim a připomenout si před domy, kde liberečtí Židé žili nebo působili, tragický osud jejich národa.

Kameny se kromě divadla nacházejí na dalších sedmi adresách po městě. Krajské město se tak zařadilo po bok některých evropských i českých měst, kde tyto připomínky jsou již do ulic zaneseny.

„Tradici pokládání kamenů zmizelých založil německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolperstein. My jsme původně také usilovali o Stolpersteiny, ale jelikož si pan Demnig přeje každý kámen osobně vyrobit a osobně zasadit do dlažby a my jsme se neshodli časově, nechali jsme si na zakázku vytvořit vlastní kameny. Ty jsou trochu větší než Stolpersteiny, ale ani jim se v Liberci nebráníme,“ uvedl předseda Židovské obce Liberec Michal Hron.

Pokud chodec kámen objeví či o něj pomyslně zakopne, může se z jeho povrchu dočíst jméno oběti nacismu, ale také datum narození, datum transportu, zda dotyčný prošel přes ghetto a pak kde a kdy zemřel.

První kameny připomínají ředitele divadla a dirigenta

První dva kameny zmizelých byly ve středu odhaleny před libereckým divadlem. Připomínají osudy ředitele divadla a dirigenta Friedricha Sommera a dalšího ředitele Oskara Basche.

Sommer byl v roce 1943 zavražděn v koncentračním táboře Osvětimi, druhý jmenovaný zahynul v táboře Izbica.

„Kameny dále připomínají zavražděné členy rodin Freundových, Königsteinových, Steinerových, Bendových, Fischlových, Ledererových a Taussigových,“ dodal Hron.

Středečního pietního aktu se zúčastnil mimo jiné také Pavel Jelínek, který je posledním z těch, kdo před válkou v Liberci žili a po válce se do něj vrátili. Ze zhruba třicetičlenného Jelínkova příbuzenstva jich válku přežila ani ne desítka.

„Já měl štěstí, coby dítě ze smíšeného manželství jsem měl do transportu nastoupit až v deseti letech, ale to mi bylo až v dubnu 1945. A to už měli Němci jiné starosti,“ uvedl Jelínek.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Plánovaný návrh počítá s 25 metrů dlouhým plaveckým bazénem s třemi dráhami a...
Koupaliště za 76 milionů nechceme, rozhodli v referendu Jilemničtí

Obyvatelé Jilemnice odmítli v referendu plánovanou výstavbu koupaliště za zhruba 76 milionů korun. Proti stavbě se vyslovilo bezmála 82 procent zúčastněných.  celý článek

Jan Pipiš (vlevo) a Miroslav Michlovský letí do USA uspět v extrémním hasičském...
Čeští hasiči chtějí uspět v extrémním závodě a zapsat se do síně slávy

Stát se prvními Čechy, kteří se zapíší do světové síně slávy extrémního požárního sportu a poměřit síly se stovkami hasičů z celého světa na mistrovství světa...  celý článek

Erwin Cettineo, který žil v Liberci v letech 1903 až 1985, tramvaje miloval....
Tramvaje byly Italovou láskou, z jeho fotek vznikla kniha

Dluh jednomu z nejpilnějších fotografů libereckých a jabloneckých tramvají, který během více než šedesáti let zachytil proměny vozů i obou měst samotných,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.