Kameny zmizelých připomínají původní židovské obyvatele Liberce, kteří se stali...

Kameny zmizelých připomínají původní židovské obyvatele Liberce, kteří se stali obětmi nacistických zvěrstev za druhé světové války. | foto: Liberecký kraj

Kameny zmizelých v ulicích Liberce připomínají osudy Židů za války

  • 3
Z dlažby v libereckých ulicích zmizelo ve středu devatenáct kamenů. Před divadlem F. X. Šaldy, na třídě 1. máje či v Husově ulici jsou v chodnících místo nich vetknuty takzvané kameny zmizelých. Ty připomínají původní židovské obyvatele Liberce, kteří se stali oběťmi nacistických zvěrstev za druhé světové války.

Podle Židovské obce Liberec a zdejšího magistrátu by chodci měli o kameny pomyslně zakopnout, sehnout se k nim a připomenout si před domy, kde liberečtí Židé žili nebo působili, tragický osud jejich národa.

Kameny se kromě divadla nacházejí na dalších sedmi adresách po městě. Krajské město se tak zařadilo po bok některých evropských i českých měst, kde tyto připomínky jsou již do ulic zaneseny.

„Tradici pokládání kamenů zmizelých založil německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolperstein. My jsme původně také usilovali o Stolpersteiny, ale jelikož si pan Demnig přeje každý kámen osobně vyrobit a osobně zasadit do dlažby a my jsme se neshodli časově, nechali jsme si na zakázku vytvořit vlastní kameny. Ty jsou trochu větší než Stolpersteiny, ale ani jim se v Liberci nebráníme,“ uvedl předseda Židovské obce Liberec Michal Hron.

Pokud chodec kámen objeví či o něj pomyslně zakopne, může se z jeho povrchu dočíst jméno oběti nacismu, ale také datum narození, datum transportu, zda dotyčný prošel přes ghetto a pak kde a kdy zemřel.

První kameny připomínají ředitele divadla a dirigenta

První dva kameny zmizelých byly ve středu odhaleny před libereckým divadlem. Připomínají osudy ředitele divadla a dirigenta Friedricha Sommera a dalšího ředitele Oskara Basche.

Sommer byl v roce 1943 zavražděn v koncentračním táboře Osvětimi, druhý jmenovaný zahynul v táboře Izbica.

„Kameny dále připomínají zavražděné členy rodin Freundových, Königsteinových, Steinerových, Bendových, Fischlových, Ledererových a Taussigových,“ dodal Hron.

Středečního pietního aktu se zúčastnil mimo jiné také Pavel Jelínek, který je posledním z těch, kdo před válkou v Liberci žili a po válce se do něj vrátili. Ze zhruba třicetičlenného Jelínkova příbuzenstva jich válku přežila ani ne desítka.

„Já měl štěstí, coby dítě ze smíšeného manželství jsem měl do transportu nastoupit až v deseti letech, ale to mi bylo až v dubnu 1945. A to už měli Němci jiné starosti,“ uvedl Jelínek.