"Jen málokdo z pacientů tuší, že o něj jako ošetřovatelka pečuje špičková sportovkyně," říká mluvčí nemocnice Petr Pokorný. "Paní Božena je velmi skromná a svými úspěchy se nechlubí."
Pavlasová získala před pár dny v karate český titul v kategorii kata masters. Na loňském mistrovství světa v Polsku vybojovala druhé místo a ze závodu Světovém poháru v Hradci Králové v roce 2012 si odnesla bronz.
Vrchní sestra Lenka Caklová o ní mluví jako o tiché, nenápadné, ale zároveň i pracovité a obětavé ošetřovatelce.
"Má dar vcítit se do lidí a do jejich starostí," dodává vrchní sestra. "Pacientům trpělivě naslouchá, pomáhá jim i s maličkostmi, drží je za ruku."
Elitní karatistka zápolila v dětství s vleklými zdravotními problémy. Překonala je a navíc ji přivedly k jejímu současnému povolání.
"Po delších pobytech v nemocnici jsem si přála pracovat jako sestřička," podotýká Pavlasová. "Až časem jsem zjistila, že práce ošetřovatelky mě baví víc. Není v ní tolik papírování. Mnohem raději si povídám s pacienty. Svěřují se mi a i díky karate chápu, že každý z nich je jiný."
Ošetřovatelka tvrdí, že pro úspěch v karate musí člověk umět bojovat sám se sebou, věřit si a tvrdě trénovat. Podobná pravidla podle ní platí nejen ve sportu.
Karate bere jako životní cestu a způsob, jak se zdokonalovat v myšlení a v jednání.
Karate není boj, ale vítězství nad sebou samým
"Karate není ani tak boj s nepřítelem, ale spíše vítězství nad sebou samým," vysvětluje Pavlasová. Od vysněného "černého pásku", který zdobí opravdové velmistry, ji dělí už jen jediný jediný stupeň.
Mezi kategoriemi karate ji oslovuje hlavně kata - předvádění stínového boje. Oblíbila si rovněž kumite - cvičení s partnerem.
Na závodech reprezentuje klub Sport Relax Česká Lípa. Za své vzory považuje herce bojovníka Jeana - Clauda van Damma, kolegu ze Sport Relaxu Stanislava Koubka a svého trenéra Pavla Znamenáčka.
"Moc pro mě udělal," svěřuje se žena, na jejíž kondici má v českém zdravotnictví jen málokdo.
Každý den pro ni začíná začíná jógou, strečinkem a posilováním. Čtyřikrát týdně trénuje, což představuje rozcvičky, běhání, posilování, techniky karate a cviky na výbušnost.
Pavlasová pracuje v českolipské nemocnici čtrnáct let. Začínala na urologii a pak přešla do léčebny dlouhodobě nemocných.
V léčebně bojové umění nikdy nepotřebovala, na urologii k němu však sáhnout musela. "Několikrát jsem tam zpacifikovala člověka, který se snažil na mě nebo na kolegyni vztáhnout ruku," prozrazuje sedmatřicetiletá karatistka.
