Plakát na Jitřence měl místní vyburcovat z letargie. A to se povedlo. Místní zaplavili rozhořčenými telefonáty radnici a žádali odstranění karikatury.
"Je to znesvěcení hlavy státu," tvrdil jeden z nich. Akci však podpořil starosta Semil Jan Farský.
"Vůbec se mi nelíbí, co se na Ukrajině děje," říká Farský. Podle něj před půl rokem nikoho ani nenapadlo, že by Rusko mohlo obsadit Krym. "Dnes zuří válka na východě Ukrajiny o budoucnost země, ve které proti ukrajinské armádě bojují vycvičení separatisté podporovaní Ruskem," dodal Farský.
Podle starosty vyvolává historická zkušenost s Ruskem řadu otázek a ohledně vývoje na Ukrajině málokdo v Semilech tuší, kde je vlastně pravda. Kontroverzní plakát měl pouze spustit debatu o tom ve společnosti.
"Na zprvu nepředstavitelné si postupně zvykáme. A co budou další kroky? Kde se Putin zastaví? Je dostatečnou zárukou bezpečnosti naše členství v NATO? Nebo se může opakovat rok 1938 a 1968? To jsou otázky, před kterými bychom neměli uhýbat. Proto jsme se rozhodli vyvěsit Putlera," zdůvodňuje Farský.
Semily jsou v područí Farského, míní kritik radnice
Jeho krok, který posvětila rada města, však našel i řadu kritiků. "Semily jsou v područí Farského a ten se prostřednictvím nich jen a jen politicky zviditelňuje," prohlásil nesmiřitelný kritik tamní radnice Tomáš Trojan.
Tvrdí, že se vedení města nikoho neptalo a obří transparent na semilské náměstí i přes značný nesouhlas umístilo.
Do Semil přijel i ukrajinský novinář, fotograf a vydavatel Igor Gilbo. Diskutoval s lidmi o situaci na Ukrajině a promítl jim v semilské Jitřence snímek z Majdanu.
Gilbo se na dějiště zimních protestů v Kyjevě dostal mezi prvními. Začal točit. Náhodně a pro svoji potřebu. Vznikl tak unikátní, asi patnáctiminutový dokument bez jediného komentáře, který zachycuje tři měsíce na ulici v hlavním městě Ukrajiny.
Na Majdanu fašisté nejsou, tvrdí ukrajinský novinář
Gilbo se na náměstí, které píše ukrajinské dějiny, dostal po devíti letech. Tehdy filmoval "oranžovou" revoluci. Svým novým snímkem chtěl ukázat na odhodlanost tamních lidí a na rozdíl, který byl před devíti lety.
"Také jsme slyšeli, že jsou na Majdanu fašisté. Ale ten, kdo tam byl, dobře ví, že tam žádný ukrajinský fašista nebyl," oponuje ukrajinský novinář argumentům, které se objevily v tisku po ruské anexi Krymu.
Jedním z nejznámějších představitelů ukrajinské umělecké komunity v Česku je malíř Michail Ščigol, který od 90. let žije v Železnici na Jičínsku. Dění na rodné Ukrajině sleduje se znepokojením, stejně tak jako chápe obavy Čechů, které souvisí s historií. Přijel se podívat i do Jitřenky, na film i diskusi kolem.
"Ruský stát má v sobě zakódovanou agresivitu a rozpínavost vůči svému okolí. Říkám tomu státní genetika, ruský stát to má v genech. Nikdy s tím nepřestane. Vnímám ho jako nemocný organismus šířící nákazu," říká Ukrajinec tvořící čtvrt století v Česku.
Karikatura Putina je putovní. Po liberecké radnici už visela také v Mladé Boleslavi, Sokolově a Plzni.
"Přes konfliktnost vyobrazení se akce setkává s pozitivními ohlasy. Domnívám se, že to je důkazem obav z chování prezidenta Putina a Ruské federace na mezinárodní scéně, které se nás dotýká a není nám lhostejné," říká Jan Kurka, předseda občanského sdružení Téma dne, které kontroverzní plakát vymyslelo.
