Sbírání materiálů k zahájení procesu blahořečení bývalého biskupa litoměřické diecéze Štěpána Trochty už začalo. A stejně tak dokumentů k někdejšímu faráři ze Sloupu na Českolipsku Ladislavu Kubíčkovi. Ten byl v roce 2004 zavražděn, když nachytal na faře zloděje.
Rozhodne papežKonečné slovo bude mít papež Benedikt XVI. nebo jeho nástupce. Vatikánské úřady nejprve prozkoumají životy kandidátů. Papež pak prohlásí, že kandidát může být nazýván "ctihodným". Završením dalšího procesu, který může trvat i celá staletí, může být vyhlášení termínu obřadu, kdy bude kandidát prohlášen za blahoslaveného. |
"Já to nemůžu potvrdit. Myslím, že se to připravuje, ale to je všechno. Říká se to," připouští liberecký vikář, páter Pavel Tomáš Genrt, který oba velmi dobře znal.
"V roce 1970 jsem nastoupil do Hrádku nad Nisou a Štěpán Trochta byl mým nadřízeným. Několikrát se u mě stavil, mám od něj krásné dopisy. Byl to neuvěřitelně vzdělaný a pokorný člověk," vzpomíná Tomáš Genrt na litoměřického biskupa, který byl za války v koncentračním táboře.
Po ní ho papež Pius XII. jmenoval biskupem litoměřickým. Komunisté ho však poslali do vězení, kde strávil celých 7 let.
Trochta vysvětil Kubíčka na kněze. Vše se odehrálo tajně
Podle katolické církve je blahořečení prvním stupněm k následnému svatořečení. Obyčejně to je proces velmi dlouhý. Například Zdislava z Lemberka, která žila a pracovala v našem regionu, zemřela v roce 1252, blahořečená byla v roce 1907, svatořečená papežem 1995.
Blahořečení znamená, že se církev zaručuje za to, že je dotyčná osoba v nebi. Platí však jen v jedné zemi, zatímco svatořečený se dostává do církevního kalendáře svatých, jenž je platný v celém světě.
"Znal jsem i faráře Ladislava Kubíčka, který působil několik let ve Frýdlantu. Byl také lékař, za nímž chodili lidé nejen s duší, ale se svými zdravotními problémy. Byl to vyhledávaný zpovědník," říká Tomáš Genrt.
Oba kandidáty na blahořečení spojuje jeden zajímavý detail. Ladislav Kubíček vystudoval v padesátých letech medicínu, ale při své lékařské praxi externě studoval teologii. V únoru 1967 byl tajně vysvěcen na katolického kněze biskupem Štěpánem Trochtou. Státní souhlas k výkonu služby dostal až o dva roky později.
Kubíčka zloději praštili do hlavy a zapálili pod ním koberec
"My jsme se s Láďou Kubíčkem znali z Frýdlantu, občas jsme spolu měli ekumenické bohoslužby," vzpomíná farář Církve československé husitské Ivo Šimůnek.
Podle něj to byl svatý člověk už za života. "Jen jsme si to tenkrát neuvědomovali. Chodili jsme kolem něj, mluvili s ním, prostě jsme žili, aniž bychom jeho výjimečnost cítili. Jaký byl, jsem si zřejmě uvědomil až nad knihou Marie Svatošové Až k prolití krve, kterou o něm napsala," míní Šimůnek.
Naráží tím na jeho tragickou smrt, když ve svém novém působišti na faře v Třebenicích nachytal dva mladé zloděje. Slíbil jim, že když odejdou, že to nenahlásí policii. Praštili ho do hlavy a zapálili pod ním koberec. Umíral čtyři hodiny.
"Znal jsem Ladislav Kubíčka dobře, a i když naše církev blahořečení ani svatořečení neuznává, myslím, že si tu pozornost zaslouží. Kdyby mu ale někdo o blahořečení řekl, zřejmě by se mu vysmál. Byl to neuvěřitelně skromný člověk," dodává farář Ivo Šimůnek.
