Podle Petra Bažanta, manažera TJ Bižuterie, by konečné rozhodnutí soudu uvítali všichni. „Alespoň bychom mohli o něčem začít jednat,“ říká.
„Kauza je u soudu a poslední signály jsou, že by to mohla vyhrát protistrana.“ říká Petr Bažant manažer TJ Bižuterie.
Do vyřešení celé kauzy tak bude tamních sedm vleků dále stárnout. Start do letošní zimní sezony přitom manažer TJ považuje za nejhorší v novodobé historii. Dokonce horší než v loňském roce.
Jaká pro vás byla loňská sezona?
Nebylo to tak problémové jako v jiných střediscích. Severák se Špičákem jsme ustáli dobře. Největší propad nastal v Bedřichově, který fungoval obstojně třicet dní. Ale jen na dvou vlecích ze sedmi.
Nevydařené zimy, alespoň podle statistik, zpravidla chodí dvě po sobě.
Říkali jsme si, že tak špatná zima jako ta loňská se nezopakuje. Nástup letošní byl ale katastrofální. A i kdyby už zimní počasí vydrželo, jsme schopni za dvě až tři noci zprovoznit jednu sjezdovku na Špičáku. Pak teprve doplníme modrou a další vleky. Abychom zprovoznili celý areál, tak se bavíme o patnácti dnech. Na Bedřichově potřebujeme pět dní na Malinovku a na Severáku opět dvě až tři noci na zprovoznění jedné sjezdovky.
Mluvil jste o tom, že největší propad se odehrál v Bedřichově. Mohlo by se to i letos opakovat?
Bedřichov má hrozně málo vody, a pokud nespadne přírodní sníh, trvá zasněžování dlouho. Navíc z potůčku berou i na zasněžování kolečka pro běžkaře. Bedřichov má nejslabší zasněžovací systém.
Proč?
Od roku 2004 se táhna kauza Pozemkového fondu, kdy se s nimi soudíme o vydání pozemků pod vleky.
A neměli byste mít, v rámci zákona, předkupní právo?
Měli. Na Severáku se to povedlo. Bohužel na Bedřichově byli šikovní lidé, kteří měli ve správný čas správné informace a podařilo se jim tam podat své žádosti dříve než nám.
Jak to komplikuje provoz vleků na Bedřichově?
My tam neinvestujeme. Nebudeme dělat nové rozvody, nové zasněžování, dokud se to nevyřeší.
Tušíte, jak se to bude ještě dlouho táhnout?
Leží to na soudu a poslední signály jsou, že by mohla vyhrát protistrana. Bohužel to jsou lidé, kteří mají své informační zdroje a umí je využít. K Bedřichovu existuje kompletní projektová dokumentace na stavbu první šestisedačky v Čechách a kvůli kauze se to hodilo do šuplíku.
Co by se stalo, kdybyste soud prohráli?
To nevíme. Nevíme, jestli by někdo od nás chtěl odkoupit vleky, nebo by nám ty pozemky pronajmul. Scénář neexistuje. V každém případě by se vyřešila patová situace a mohli bychom přemýšlet, co dál. To teď nejde.
Tím ale musíte každoročně přicházet o obrovské peníze.
To není problém jenom náš, ale to je problém celého regionu a obcí, kterým utíkají zákazníci. Ubytovatelů, restaurací, všichni to cítí. Podle studií, které máme, připadá na jednu korunu utracenou v lyžařských areálech sedm korun utracených někde jinde. Bohužel s tím neumíme nic udělat.
Pokud Bedřichov stagnuje, co ostatní dva areály na Severáku a Špičáku?
Severák je zaměřený na děti, dětské lyžování a výuku. K tomu směřovaly i investice, bezpečností opatření nebo narovnání sjezdovek, aby lyžování bylo bezpečné. A to doplňují výukové prvky v lyžařské škole. Celý Severák jsme překreslili jako jedno velké dětské hřiště od nejmenších až po adrenalinový park. Severák si tím získal ohromné jméno.
Existuje v zemi srovnatelný dětský skiareál?
V okolí ne, určitě jsme jedni z největších, ne-li největší v rámci republiky.
A Tanvaldský Špičák?
Vybudovali jsme novou Kostelní sjezdovku. Díky ní se celý areál posouvá na osm kilometrů sjezdovek. To je třeba srovnatelné s Harrachovem. Zlepšilo se i propojení pro méně zkušené lyžaře. Dnes si můžete celý areál užívat z jakéhokoli místa. Nevýhodou nové sjezdovky je, že nemá vlastní zasněžovací systém a k tomu, abychom ji mohli upravovat, musí napadnout alespoň čtyřicet centimetrů sněhu. Po dlouhé době se nám také podařilo sehnat dobré nájemce zařízení na Špičáku.
Roky se mluví o propojení všech stran Tanvaldského Špičáku. Jaký časový horizont si dovedete představit?
Netuším. Zatím se musíme probojovat do územního plánu Tanvaldu. Tanvaldský Špičák je však ze všech tří jednoznačně nejzajímavější na rozvoj. Počítá se tu v brzké budoucnosti s dalšími šesti, sedmi hektary sjezdovek, kdy rozšíříme například horní pasáž modré sjezdovky z dvaceti na čtyřicet metrů. Úpravy dozná i černá sedačka, počítáme s výměnou kotvového vleku za sedačkovou lanovku. S tím půjde i modernizace zasněžovacího systému na automatický se zhruba trojnásobným výkonem.
V posledních době se v počasí střídají extrémy: zimy plné sněhu a mrazu a období sucha a bláta. Jak na to reagujete?
Myslím si, že jsme se naučili být velmi pružní a reagovat na počasí. Ekonomicky potřebujeme ročně nějakých 50, 60 milionů, abychom mohli fungovat.
