Kraj nyní zadal projekt za 190 tisíc korun, který se má na rekonstrukci posledního patra zaměřit. Řešit bude hlavně střední část poschodí. Z popisu ve Veřejném věstníku zakázek vyplývá, že projekt počítá s vybudováním dámských i pánských toalet pro zázemí teras, s elektroinstalcí i rozvodem vody a odpadů.
Vyřešit má i podhled a rovněž nové podlahy. Rekonstrukce sedmnáctého patra tak nabízí i nové možnosti pro další využití. Třeba pro kavárnu. To ostatně připustil i sám hejtman Martin Půta.
Vyhlídka funguje zatím jen přes léto
„Nemůžeme ani naznačovat, ale z toho, že na patře budeme budovat záchody, bez nichž podle současných předpisů nemůže kavárna být, je možné usoudit, k čemu tou rekonstrukcí směřujeme,“ řekl s tajemným úsměvem.
Sídlo krajského úřadu je nejvyšší budovou v Liberci, na vrcholu má vyhlídku, která je otevřená i pro běžné návštěvníky.
Zatím je v testovacím provozu každý den otevřena vyhlídka pro návštěvníky, ovšem pouze přes léto.
A zůstat by to v tomto režimu mělo i do budoucna. Protože terasa není zastřešená, těžko si tu lze představit posezení v zimních měsících.
„Je to zajímavé místo, kam se mnoho turistů nedostane a zůstává jim tak trochu skryto. Ostatně i část úředníků má pocit, že jsme hlavně úřad a lidé se tu nemají co procházet,“ upozornil hejtman.
Architekt: Hezký dům s krásným výhledem
Kavárna by ale mohla sloužit jak zaměstnancům, tak i lidem, kteří se touží pokochat pohledem z výšky osmdesáti metrů. To vidí jako plus i architekt Ondřej Pleštil, jeden z autorů oceňované kavárny, která vznikla rekonstrukcí foyer kina Varšava.
„Ten dům sám o sobě je dost hezký a nabízí i krásný výhled na Ještěd, což mnoho míst v Liberci nemá. V tom bych viděl výhodu. Na druhou stranu těch kaváren už je po městě spousta a těžko soudit, jak se další uživí. To by musela být velká propagace, protože mnoho lidí ani nenapadne se tam jít podívat, a to hlavně kvůli tomu, že budova slouží jako krajský úřad,“ vysvětlil architekt.
Když už sem návštěvníci své kroky nasměřují, dostanou se na terasy jak ojedinělým páternosterem, tak i rychlovýtahem, anebo pěšky poté, co zdolají skoro čtyři sta schodů.
Výškový dům krajského úřadu byl postaven v letech 1967–1976 pro potřeby Státního výzkumného ústavu textilního a Výzkumného ústavu textilní technologie a se svými 21 podlažími je nejvyšší budovou ve městě. Ne nadarmo tak dostal přezdívku liberecký mrakodrap.
Jeho autorem je architekt Zdeněk Plesník. Dům měl vyrůstat z komplexu čtyřpodlažních horizontálních budov s příjezdovou lávkou přes řeku Nisu. Ostatní stavby ale nakonec nevznikaly podle původního projektu, a tak budovy, které dnes v sousedství stojí, nemají s Plesníkovým návrhem mnoho společného.
