Kdo nepracuje, ať nejí. Citát, který skrývají stránky Bible, a jenž byl oblíbeným heslem komunistické garnitury za minulého režimu, nyní znovu oživil senátor za Jablonecko a Semilsko Jaroslav Zeman (ODS).
Billboard s tímto sloganem lemuje Palackého ulici v Jablonci. Vedle nápisu je Zeman odklízející hrablem sníh oděn do oranžové reflexní vesty. Podle některých neziskových organizací a politologů heslo „kdo nepracuje, ať nejí“ zavání populismem a zevšeobecňováním.
Člověk v tísni: Někteří lidé bohužel na podobná hesla slyší
Heslo vnímá jako populistické například ředitel liberecké pobočky Člověka v tísni Lukáš Průcha. Podle něj je výrok nicneříkající a nenabízí žádné řešení problému s lidmi, kteří nepracují a jsou odkázáni na sociální pomoc.
„Každému se přeci může stát, že ztratí práci, že může mít nějaký problém, který mu znemožní pracovat. Může onemocnět, dostat se do nějaké špatné životní situace, starat se o nemocného příbuzného. Ano, existuje určitá skupina lidí, která nechce pracovat, ale pak je tu daleko větší skupina, která chce a my bychom se spíše měli zajímat, jakými kroky jim pomoci dostat je zpátky do života, společnosti, a ne je odsuzovat podobnými výroky,“ pronesl Lukáš Průcha.
Dále řekl, že je velmi jednoduché přenést problém na skupinu, která se nemůže bránit. „Bohužel existují lidé, kteří na tato hesla slyší a politici vědí, že si tím mohou zajistit jejich hlasy ve volbách,“ dodal Průcha.
Čopjaková: Heslo zvyšuje napětí
Kateřina Čopjaková, která je koordinátorkou webu Faktus.info, jenž mimo jiné sleduje výroky politiků na podobná témata, je přesvědčena, že takovéto heslo je generalizující. „Znamená to tedy, že matka na mateřské, důchodce, zdravotně postižený nepracuje a proto mu nedáme najíst?“ ptá se Čopjaková.
„Toto heslo jen zvyšuje napětí v soužití mezi majoritou a minoritou, které je už tak problematické. Zřejmě je cíleno na určitou skupinu lidí určitého etnika, lidi, o kterých dnes politici mluví jako o nepřizpůsobivých. Ale i pro ně přeci platí stejné zákony jako pro většinovou společnost a k sociálním dávkám mají stejnou cestu jako my,“ doplnila Čopjaková.
Podle ní se podobné výroky objevují vždy před volbami a zejména v určitých regionech jako je sever Čech nebo Moravy. „Politici vědí, že toto je téma a že jim to může přinést politické body,“ dodala Čopjaková.
Politolog Zdeněk Zbořil je v hodnocení sloganu ze Zemanova billboardu mírnější. „Jde o určitý druh populismu. Je to určitá lidová moudrost. Obrací se k lidem a říká jim, že kdo nepřispívá ke společnému dílu, tak si nezaslouží jakékoliv odměny, být členem naší společnosti. Kdysi se tímto heslem proslavil Antonín Zápotocký jako tehdejší šéf odborů,“ vysvětlil Zbořil.
„Nedělal bych z toho ale velikou vědu a nepřikládal bych tomu větší význam,“ pronesl politolog.
Zeman: Sociální dávky przní generace lidí
Jaroslav Zeman, senátor a zároveň starosta Albrechtic v Jizerských horách, kritiku sloganu „Kdo nepracuje, ať nejí“ nepřijímá.
„Dneska je na trhu tolik práce, že může pracovat i ten, kdo nechce. Útočím možná podle kritiků na skupinu lidí, kteří nechtějí pracovat, ale mně je to jedno. Když někdo nechce pracovat a nebere sociální dávky, tak na to má svaté právo. Já však nemám žádnou ústavní povinnost živit lidi, kteří nechtějí dělat. Ať si žijí za své a neotravují ty, kteří chodí řádně do práce,“ řekl Zeman.
„Už je pryč doba před nějakými sedmi lety, kdy v některých regionech krachly velké fabriky a práce nebyla. Dnes jsou pracovní příležitosti pro dvě stě, tři sta tisíc lidí,“ sdělil Zeman.
Senátor je předkladatelem zákonů o veřejné službě, o sběrnách a o dávkách na bydlení. „Sociální dávky v podstatě przní celé generace lidí, kteří nechtějí chodit do práce. Děti vidí, že táta se válí doma, máma taky. Takže dochodí devátou třídu a co by se pak obtěžovaly. Dvacet, třicet hodin měsíčně odpracovat v rámci veřejné služby není přeci tak hrozné a ti lidi si vytvoří nějaké sociální návyky,“ domnívá se Jaroslav Zeman.
