Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Prázdné, tiché a opuštěné. Tak slaví liberecké kino Lípa stoleté výročí

  11:16aktualizováno  11:16
Liberecký biograf Kammerspiele, dnešní kino Lípa, před sto lety slavnostně uvítal první diváky. Významné výročí neslaví v nejlepší kondici: momentálně je biograf zavřený. Skončil v tichu a zapomnění a nikdo neví, jaký bude jeho další osud.

Současný vchod do biografu je zavřený. Kino nepromítá. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Zatímco dřív byla kina (a divadla) téměř jediným centrem kulturního dění, dnes si může vybrat kdokoliv zábavu podle libosti u televize či internetu. A definitivní smrtící ránu do vazu klasickým biografům, Lípu nevyjímaje, zasadila multikina.

Filmový klub v Liberci, který dříve program v Lípě spravoval, odsud odešel před necelými dvěma lety.

Takto znaly vchod do kina generace Liberečanů.

Takto znaly vchod do kina generace Liberečanů.

"Opustili jsme kino poté, co jsme se s městem nedohodli na podpoře. Přesunuli jsme se a nyní promítáme ve vratislavickém kulturním centru 101010," uvedla za Filmový klub Martina Šumová.

Technické vybavení nicméně v biografu zůstalo. "Všechno tam je," potvrdila Šumová. "Ozvučení bylo sice naše, ale dohodli jsme se s městem, že jej tam zatím necháme. Vůbec netuším, jaké má s kinem město záměry."

Město žádné záměry momentálně nemá. "Liberec prodal budovu, kde je kino Lípa, v roce 1998 s tím, že patnáct let má privilegium provozovat kino. Patnáct let uplynulo, tudíž město nemá s kinem žádné plány. Ale gratulujeme k výročí, i když jak víme, doba kamenným biografům nepřeje. Stačí starosti s jedním klasickým kinem, Varšavou," uvedl náměstek liberecké primátorky Kamil Jan Svoboda.

Kino začalo fungovat 31. ledna 1914 coby Komorní kino, německy Kammerspiele. Ať už se jmenovalo Čas, Bělehrad nebo Lípa, mířily sem rok co rok tisíce diváků.

Liberecká kina

Z první republiky zdědil poválečný Liberec celkem devět kin. K 1. květnu 1948 dostala jména podle hlavních měst spřátelených států: z Adrie se stala Moskva, z Kapitolu Varšava, ze Zdaru Sofia, ze Slavie v Rochlici Praha a z Času Bělehrad, který byl poté, co se Jugoslávie rozhodla jít vlastní politickou cestou, změněn na Lípa. Posledním klasickým biografem, který v Liberci vznikl, byl Máj, jenž už žádné jméno hlavního města nenesl. Otevřen byl v roce 1975 ve společenském středisku Centrum na Králově Háji.

V době, kdy do města roku 2008 vstoupilo první multikino v obchodním centru Nisa a přetáhlo biografům většinu diváků, hledalo kino Lípa cestu v promítání nekomerčních snímků pro náročné diváky. Dlouho to bohužel nevydrželo.

"Hráli jsme filmy, které nedávala multikina, protože nebyly komerčně zajímavé. Poslední dobou se i návštěvnost mírně zvýšila, lidé jakoby tušili konec kina. Program byl jistě zajímavý jak třeba pro důchodce, tak večer pro klubové publikum. Do budoucna bychom ale stejně měli problém, chyběla nám digitální technologie. A distributoři končí s výrobou pětatřicítkových kopií," řekl tehdy vedoucí Filmového klubu v Liberci Miroslav Randák.

Kino s názvem Lípa už přitom měl Liberec za první republiky; jmenoval se tak biograf v družstevním Lidovém domě ve Šlikově ulici. Bylo to společenské a kulturní centrum českých obyvatel Růžodolu a Rochlice.

V tamní Lípě se proto hrály především české filmy: v roce 1935 bylo z 52 filmů 32 domácí produkce. Po válce už ale k obnově kina nedošlo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace průtahu vedoucího kolem řeky Ploučnice.
Průtah městem nechceme, rozhodli obyvatelé Mimoně v referendu

Osmisetmetrová silnice, která by odváděla dopravu z přetíženého náměstí 1. Máje a přilehlých ulic se v Mimoni stavět nebude. Lidé ji odmítli v referendu...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Zdrogovaný Polák ujížděl policii v kradeném autě, narazil do traktoru

V policejní honičku a následnou srážku s traktorem a dalším autem se proměnil pokus zastavit zfetovaného polského řidiče, který ujížděl hlídce mezi Cvikovem a...  celý článek

Erwin Cettineo, který žil v Liberci v letech 1903 až 1985, tramvaje miloval....
Tramvaje byly Italovou láskou, z jeho fotek vznikla kniha

Dluh jednomu z nejpilnějších fotografů libereckých a jabloneckých tramvají, který během více než šedesáti let zachytil proměny vozů i obou měst samotných,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.