Liberecký kraj patří k nejčistším krajům, přesto ke znečištění Mimoně – stejně jako dalších měst v republice – přispívají lokální zdroje vytápění i doprava. Kde působí jaké znečištění, odhalí čtyřiadvacetihodinové měření Státního zdravotního ústavu. Pět dodávek obsadilo strategická místa: křižovatku ulic Březinovy a Jiráskovy, Tyršovo náměstí nebo lokalitu Pod Ralskem.
„Mimoň patří spolu s Českou Lípou, Jilemnicí, Horní Brannou, Studencem a Roztoky u Jilemnice mezi místa znečištěná benzo(a)pyrenem. Na ně bychom se chtěli při zlepšování kvality ovzduší zaměřit,“ konstatovala Helena Žaganová z odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Libereckého kraje.
„Nejsou tu sice žádné závažné zdroje znečištění jako fabriky, ale v otázce lokálních topenišť je v Mimoni stále co zlepšovat,“ dodala Žaganová s odkazem na kotlíkové dotace. Už příští září vstoupí v platnost zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy.
„Lidé, kteří ještě nestačili topeniště vyměnit, by už neměli váhat. Je nejvyšší čas,“ připomněla. Kdo si neví s výměnou rady, má se obrátit na krajský úřad.
Liberecký kraj se podílel v předchozích letech na sérii podobných měření, například v Liberci nebo v roce 2016 v nedaleké České Lípě.
Starosta Mimoně Petr Král na návrh kraje rád přistoupil, monitoring vzduchu vítá, stejně jako doplňující měření hluku a sčítání dopravy, která tu v posledních letech výrazně narostla.
„Obyvatelé si stěžují na hluk z dopravy, takže je pro nás měření důležité. Co se týče ovzduší, myslím, že v Mimoni vycházely nejhorší hodnoty v celém okresu. I když dnešnímu měření počasí moc nenahrává,“ ukázal Petr Král na modré nebe bez mraků.
Tranzitní doprava i lokální topeniště
Odborníci vytipovali v Mimoni pět míst, která reprezentují různé typy znečištění. Ve studii je tak zastoupena jak doprava, tak vliv lokálních topenišť.
„V průběhu 24 hodin se měří na pěti místech a vytvoří se něco, čemu říkáme otisk města. Získáme informaci o prostorovém rozložení koncentrací. Z toho posoudíme, jaký vliv mají jednotlivé zdroje znečištění,“ popsal Bohumil Kotlík, vedoucí Národního referenčního centra pro venkovní a vnitřní ovzduší ze Státního zdravotního ústavu v Praze.
„Mimoň jsme vybrali, protože je to typické menší městečko, kde se prolíná vliv dopravy, vede tu tranzitní komunikace vyšší úrovně, a zároveň je tady poměrně vysoký podíl malých zdrojů lokálních topenišť,“ řekl Kotlík.
Dopravu podle něj časem pravděpodobně vyřeší elektromobily. Na jejím omezení se navíc podepisuje také zvyšování cen nafty a benzínu. „Ale lokální topeniště, která jsou v Česku asi naším největším problémem, je hlavně o dotacích a o přechodu na jiné typy paliv,“ shrnul.
Zpracované výsledky očekává mluvčí krajské hygienické stanice Zuzana Balašová v prvním čtvrtletí příštího roku. „Zpracováním získaných údajů vznikne prezentace o kvalitě venkovního ovzduší, kterou bude možné využít jako podklad pro územní plánování a další strategické dokumenty zaměřené na snížení znečištění ovzduší,“ uvedla Balašová.
„Cílem je najít možný problém a pak na něj zaměřit určitá opatření, jako jsou třeba kotlíkové dotace nebo Zelená úsporám,“ doplnil Bohumil Kotlík.
