„Japonsko je pro nás po Německu druhou nejvýznamnější exportní zemí,“ říká ředitel Detoy Jaroslav Zeman. „Prodáváme tam ročně zboží za šest až osm milionů korun.“
Japonsko, kam Zeman před nedávnem odletěl, představuje pro albrechtickou továrnu ojedinělý trh. Prodává na něm sice klasické dřevěné hračky jako Millerova krtečka nebo dřevěné vánoční figurky. Ale v Japonsku se společnosti Detoa daří zejména s dřevěnými pletači pro rukodělnou práci.
Nyní tam začíná být velký zájem o novinku Korálková zvířátka – sáček s dřevěnými korálky doplňuje návod, jak z nich figurku vytvořit.
„Rukodělnou výrobou se v Japonsku zabývají především ženy – matky nebo babičky. Z dřevěných korálků lze udělat například medvídky, ryby a náramky. Zájem vzbuzuje nová řada našich perleťových barev,“ podotýká Zeman. „Navlékáním dřevěných korálků vznikají také kabelky. Předlohy pro ně pocházejí ještě z první republiky, kdy je v Albrechticích dělal továrník Schowanek.“
Cestu za japonskými obchodními partnery Zeman tentokrát spojil s návštěvou čínské Šanghaje, kde se koná velký světový veletrh výrobců hudebních nástrojů.
Detoa dodává české společnosti Petrof dřevěné mechaniky pro pianina a klavíry. Podle Zemana nicméně v Šanghaji vystavují další české firmy, kde vznikají slavné hudební nástroje - například Strunal Luby (bývalá Cremona), BSG Guitars ze Žamberka a další.
„Na rozdíl od výrobců klavírů a pianin v Německu, Itálii a dalších západoevropských zemích přežil Petrof tlak, vytvořený levnou čínskou konkurencí,“ upozorňuje Zeman. „V Číně navíc přibývá bohatých lidí, kteří se chtějí se odlišovat. Nekupují domácí pianina a klavíry, a chtějí světoznámou značku Petrof.“
Zeman jezdí do Číny už od roku 1998 a pamatuje časy, kdy tam Detoa exportovala pianinové a klavírové mechaniky za 30 milionů korun. Během posledních deseti letech však čínský trh zaplavily laciné místní mechaniky, na což albrechtická společnost doplatila.
Krize srazila obrat firmy na polovinu
„V současné době zůstáváme v Číně hlavně díky klavírovým a pianinovým mechanikám pro Petrof,“ uvádí Zeman. „Z naší výroby dělají deset až patnáct procent.“
Ještě na konci minulého století měla Detoa obrat přes 150 milionů korun ročně. Světová a tuzemská hospodářská krize ho srazila v jedné chvíli až na polovinu.
„Pokles se nám podařilo zastavit. Teď jsme na nějakých osmdesáti až pětaosmdesáti milionech korun ročně,“ prohlašuje Zeman. „Jsme v zisku, což nám umožňuje mírný rozvoj. Zaměstnáváme sto sedmdesát až dvě stě lidí. Jejich počet závisí na sezónních výkyvech poptávky na našich výrobcích.“
Zeman se v Asii považuje za mazáka. Považuje si čínské pohostinnosti. „Naši obchodní partneři pro nás v drtivé většině případů pošlou na letiště auto, samozřejmostí jsou obchodní obědy a večeře,“ dodává. „Na rozdíl do Česka se ale večeře neprotáhnou nikdy až pozdě do noci. V Japonsku mě zaujala mnohem nižší nezaměstnanost než u nás. Pro většinu Japonců by bylo hanbou, kdyby museli jít na úřad práce.“
