Kostel vyrostl za pouhé čtyři a půl měsíce. Jeho slavnostní otevření se...

Kostel vyrostl za pouhé čtyři a půl měsíce. Jeho slavnostní otevření se odehrálo 18. září 1938. | foto: Národní památkový ústav

Expresivní kostel v Semilech z vypjaté doby je kulturní památkou

  • 6
Okrašluje Semily, patří mezi nejpozoruhodnější kostely v Česku a nyní se dostal mezi kulturní památky. Sbor Dr. Karla Farského, skoro osmdesát let starý chrám Církve československé husitské, se rodil v časech ovlivňovaných funkcionalismem.

„Kostel v Semilech se však svým expresivním pojetím z tohoto rámce vymyká, čímž získal svou jedinečnost,“ říká Petra Šternová z Národního památkové ústavu, která zpracovala pro ministerstvo kultury návrh na prohlášení semilského kostela za kulturní památku.

Kostel vyrostl za pouhé čtyři a půl měsíce. Jeho slavnostní otevření se odehrálo 18. září 1938 a změnilo se v tichou manifestaci za mír a svobodnou republiku. Tehdy totiž vrcholily snahy Hitlerovy Třetí říše zmocnit se československého pohraničí.

„Mezi lety 1925-1939 vzniklo v Československu více než sto sborů Církve československé, na území dnešního Libereckého kraje pak celkem sedm,“ dodává Šternová.

„Svým stavebním programem se nová církev chtěla vymezit proti tradičnímu katolickému kostelu, což se sice úplně nepodařilo, ale vznikla celá řada staveb na vysoké architektonické úrovni. Mezi ně se počítá i semilský sbor Dr. Karla Farského.“

Modernímu kostelu v Semilech - Podmoklicích, vystavěnému podle plánů architekta Vladimíra Krýše, vévodí lomené oblouky, charakteristické pro gotiku.

Kouzlo je v monumentální jednoduchosti

Uvnitř se promítly do tvaru lamelového stropu, ale ohraničují rovněž zapuštěné kněžiště a dva výklenky po jeho stranách. V nich se nalézají dřevořezby od slavného semilského malíře a výtvarníka Vladimíra Komárka.

Nazval je Mistr Jan Hus na kazatelně a Karel Farský v zamyšlení nad Písmem svatým.

Farský zakládal Církev československou, předchůdkyni současné Církve československé husitské. Byl i jejím prvním patriarchou. Narodil ve Škodějově u Semil.

„Kouzlo sboru Dr. Farského spočívá v monumentální jednoduchosti,“ říká Jan Farský, bývalý semilský starosta a současný poslanec Sněmovny. „Má úžasnou klenbu z fošen. Navíc symbolizuje mistrovství regionálních řemeslníků a umělců.“

Kostel zdobí také Komárkovy grafické listy s křížovou cestou. Obětní stůl navrhl Krýš, vyhotovil ho a daroval Antonín Kovář, truhlářský mistr ze Semil.

Dobový tisk psal o ladné stavbě

Po stranách kněžiště leží v měděných prosklených schránkách prsť z rodného domu Mistra Jana Husa z Husince s kouskem kamene z černé kuchyně a třísky z podlahy kazatelovy světnice. Na druhé straně kněžiště je prsť z rodného domu Karla Farského ve Škodějově.

Ve vypjaté předválečné atmosféře zmiňovaly výstavbu kostela v Semilech - Podmoklicích celostátní deníky jako Národní politika, Prager Presse nebo A-ZET noviny. Dobový tisk psal v roce 1938 o kostele v Podmoklicích o ladné stavbě, odlišné od jednotvárných budov sborů Církve československé.

„Do kostela v Podmoklicích chodím rád. Má výbornou paní farářku,“ tvrdí poslanec Farský. „Kromě jiného se ve sboru konají besedy se zajímavými osobnostmi.“