Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z oceli a plechu si umělec doma vykoval vetřelčí filmové monstrum

  20:00aktualizováno  20:00
Pro většinu lidí zdroj nočních můr a důvod, proč i cesta v noci do sklepa nebo škvíra pod postelí může způsobit srdeční arytmii. Pro turnovského uměleckého kováře Davida Čermáka zdroj inspirace. Vesmírné monstrum vetřelec, známé ze stejnojmenných filmů, si jen tak pro zábavu vytvořil doma v dílně v životní velikosti.

Dvoumetrová bestie – kopie filmového vetřelce – vznikala v Turnově s přestávkami sedm měsíců. | foto: archiv D. Čermáka

„Maminka vždycky říkala, že příšery nejsou. Ale ony jsou,“ zaznívá několikrát ve filmové sci-fi sérii.

Další příšera vznikla ve sklepě rodinného domu kováře v podstatě náhodou. Čermák jako milovník sci-fi ve volných chvílích přemýšlel, co by si udělal pro radost. Nejčastějšími zakázkami jsou mu totiž kovové ploty, kliky a krbové nářadí, tedy nic extra kreativního.

Respekt k odkazu H. R. Gigera

Pak si vzpomněl na sádrovou hlavu vetřelce, kterou kdysi stvořil a která se mu už dnes nelíbí. A bylo rozhodnuto. Roli hrál i respekt k původnímu autorovi vetřelce, jemuž dílo stvořil jako poctu.

Fotogalerie

„Jsem obdivovatel legendy H. R. Gigera, švýcarského výtvarníka, který stojí za vznikem filmového vetřelce,“ přiznává Čermák.

Dvoumetrová bestie vznikala s přestávkami sedm měsíců. Původně ji chtěl autor dělat z vyřazených automobilových součástek, tedy způsobem, jakým loni zhotovil robotického psa. Pak si ale uvědomil, že sochu bude třeba opatřit zinkováním, aby snesla umístění venku a odolala korozi.

„Se šrotovými díly by to nebylo možné, jelikož jsou z jiných materiálů, jsou mastné, od vazelíny a to by už nešlo pozinkovat. Původně jsem chtěl, aby v plastice byly použity takzvané ocelové husí krky, známé z Gigerova prvního vetřelce, ale nakonec jsem nesehnal vhodné. Rozhodl jsem se tedy pro techniku, kdy je většina plastiky tepána za studena z oceli, plechu a spojovány sváry, které jsou lehce zbroušeny. Pak jsou tam samozřejmě místa jako hrudní koš, kde se žebra musela dělat za tepla, což bylo nejnáročnější,“ líčí umělecký kovář práci na vetřelci.

Nejprve vznikla základní kostra z drátu, na niž výtvarník postupně přikládal tepané plechy. Největší potíž byl se zuby příšery. Každý z nich musel vyrobit zvlášť z kulatiny a v ohni překovat do tvaru, který potřeboval. Pak zuby jednotlivě přivařil k čelisti. „Tady jsem se vyučil trochu na zubního specialistu,“ směje se Čermák.

„Strach? Spíš mi připadá, že se na mě vetřelec směje“

Práce ve ztemnělém sklepě na zubící se kreatuře, která každým dnem roste do své xenomorfní ošklivosti, by jednoho vyděsila, ale mladý autor bral práci s humorem.

K monstru během práce natolik přilnul, že se rozhodl jej neprodávat, ale maximálně zapůjčit. Říci si za celou sochu by přitom mohl klidně 140 tisíc korun, v zahraničí, kde je kult vetřelců obrovský, pak ještě více. Cenu by pak ještě navýšila doprava.

Skončením práce na vetřelci se David Čermák opět vrací ke každodenní rutině, která ho živí. Aby vyvrátil tvrzení, že kovářova kobyla chodí bosa, stvořil Čermák už loni u svého domu bizarní plot, který rozebírá devět ocelových mravenců. Na to chce letos navázat tím, že k druhé části domu směrem do hlavní silnice vytvoří pojezdovou bránu s drakem.

„Drak by měl být přikrčený na sloupu nad bránou a chrlit stylizovaný oheň,“ slibuje autor.

David Čermák patří k mladé generaci výtvarníků ovlivněných pop-kulturou, filmem a hudbou. Jeho maturitní práce na turnovské šperkárně byl bratříček filmového vetřelce – mimozemský predátor. Z jeho děl ve veřejném prostoru jsou známé například postava mnicha na turnovské radnici nebo Golem, umístěný v areálu turnovské synagogy.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lidé mohou psy na Troskách uvázat na odložišti u hradní zdi vybaveném kůly a...
Turistům vadí, že nesmějí na Trosky se psy, památkáři zákaz chválí

Občasné vytí na „psím parkovišti“, překousané vodítko i vášnivé debaty s kastelánem. Tak to vypadlo během sezony na na hradě Trosky, kam památkáři zakázali...  celý článek

Navrhujeme park, nábřeží a náměstí, které jsou schopné tvořit příjemné...
Parovod zmizí a k řece Nise u libereckého mrakodrapu povedou schody

Krajský úřad v Liberci zveřejnil výsledky architektonické soutěže na úpravu prostranství před svou budovou. Zvítězil v ní domácí ateliér re:architekti, jehož...  celý článek

V Liberci už loni vykvetlo na 568 metrů cibulovin. Některé vyrašily třeba v...
Ulice Liberce rozzáří záhony narcisů a tulipánů, Jablonec ošetří stromy

Tržní náměstí, park v Budyšínské ulici, okolí ulice Na Rybníčku a za kulturním domem. Tato a další místa v Liberci mají být barevnější. Radnice tady totiž...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.