Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žádný řetěz, krávy rekordmanky z Českolipska si dopřávají i pedikúru

  7:55aktualizováno  7:55
Mimořádných výsledků dosáhli v zemědělském podniku v Brništi. Na farmě ve Velkém Grunově mají druhou nejvyšší mléčnou užitkovost v ČR v rámci velkých farem nad 600 krav. Pro představu – zdejší holštýnský skot dojí o 40 procent víc, než je u tohoto plemene běžné. Ty nejlepší dojnice tu za život vyprodukují až 100 tisíc litrů mléka.

Zemědělský podnik v Brništi má se svými kravami druhou nejvyšší mléčnou užitkovost v zemi. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„To je asi pět cisteren, které na silnici běžně potkáváte,“ chlubí se předseda představenstva zemědělského obchodního družstva Brniště Petr Kubíček. Takových krav tu odchovali už třináct. V loňském roce přibyly dvě.
Největší mléčnou superstar byla kráva jménem Aerolinka.

Ta v nejlepších letech dávala denně 45 litrů mléka a po právu tu na ni vzpomínají. Byla totiž nejen produktivní, ale i krásná – v roce 2007 se stala na výstavě v Přerově nejlepší krávou v Česku.

Fotogalerie

„Byla výjimečná po všech směrech. Měla dobrý postoj a uměla chodit. Když jsme s ní jeli na výstavu, hezky se umyla, ostříhala a já ještě pro jistotu koupil Pronto proti prachu, abych jí přestříkal hřbet,“ směje se zootechnik Milan Rychnovský. Aerolinka dnes už nežije, ale za život zplodila 16 potomků, které v rodinné tradici pokračují.

Žebříček mléčné užitkovosti se zveřejňuje každý rok a druhé místo je pro družstvo v Brništi hlavně potvrzením rovnice: aby kráva dobře dojila, musí být hlavně spokojená. O tu tu dbají nejvíce. Krávy tu mají na volno a nijak je v pohybu neomezují.

„Když jsem tu v roce 1980 začínal dělat zootechnika, krávy byly stále na řetězu. Dojily se dokonce přivázané. Dnes se na ně jenom pískne a už jdou, jsou jako domácí mazlíčci, ke svým dojičkám mají vztah. V létě je rosíme a větráme jim, mají tu drbátka, dokonce jim zajišťujeme pedikúru, o tu se stará paznehtář,“ svěřil se Milan Rychnovský.

Takzvaná welfare, neboli pohoda zvířat, ale není vše. Aby kráva dávala dostatek kvalitního mléka, musí mít dobrý původ.

„Nelze předpokládat, že koupím kvalitního býka a ten mi zplodí krávy, které budou dobře dojit. To je dlouhodobá a mravenčí plemenářská práce už od 70. let, kdy se vybírá kvalitní semeno od kvalitních býků a buduje se genetický potenciál. A tohle je výsledek té mnohaleté práce,“ dodává Petr Kubíček.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Muž vyhodil z bytu družku, pak zbil tyčí kamaráda, který se jí ujal

Obyvatele jednoho z turnovských paneláků probudil v noci dvaatřicetiletý agresor. Ten nejprve vyhodil z bytu svoji přítelkyni, a když se jí ujal jeho kamarád,...  celý článek

Před pěti lety měl Drylock 155 zaměstnanců, zatímco nyní 370. V roce 2012...
Firmy bojují o lidi, továrna na pleny jich teď shání sedmdesát

Hrádecká firma Drylock, odkud pocházejí dětské pleny, strmě roste. Během hospodářského rozmachu pro ni ale není jednoduché získat další dělníky - podobně jako...  celý článek

Lukáš Jašek, Jan Stránský a Adam Dlouhý se radují z gólu Liberce.
Vydřené tři body. Liberec udolal Vítkovice v přesilovkách

Hokejisté Liberce potvrdili, že i když se jim zatím letos moc nedaří, na domácím ledě jsou takřka neporazitelní. Ve nedělním utkání 13. extraligového kola...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.