Starostou jste už hodně dlouho na to, abyste mohl vývoj přeshraniční kriminality posoudit za posledních dvacet let, možná pětadvacet let.
Samozřejmě, že největší nárůst byl v roce 2008, kdy jsme vstoupili do Schengenu.
To jste hodně přeskočil v čase. Dřív nic takového neexistovalo?
Samozřejmě, že ano. Vzpomínám, že roky devadesát dva a devadesát tři byly hodně náročně. Poláci k nám chodili přes potok ze Zavidova, kradli, dělali výtržnosti. Na naší straně vznikla jakási domobrana, nic organizovaného, spíš se chlapi dali dohromady a hlídali své domy. To ale nedopadlo dobře.
Nenapínejte mě.
Chytili tenkrát dva Poláky, jak kradou, a dali jim nakládačku. Jenže oni si v Zavidově sehnali třicet maníků, kteří mimo oficiální přechod přešli k nám a koho potkali, toho zmlátili baseballovými pálkami. Potom jsem vyhlásil heslo: Pistoli do každé rodiny, ale někdo na mě podal trestní oznámení pro šíření poplašné zprávy. Stíhání pak zastavil krajský ředitel policie Čestmír Hřebík.
Od té doby už pak nastal větší klid?
Ne, ale ustálilo se to na přijatelné hranici. Zlom nastal v roce 2008. Čtyři roky před tím jsme upozorňovali, že se po otevření hranic zvýší kriminalita. Což se stalo, ale musím přiznat, že policie zareagovala dobře. Tenkrát byl krajským ředitelem Miroslav Dvořák...
Ten, který byl později souzen za zneužití pravomoci veřejného činitele a další trestné činy?
Jo, byl to arogantní chlap, nedalo se s ním mluvit, ale tehdy na hranicích pořádal úplné manévry. Policii se sice podařilo udržet trestnou činnost na uzdě, přesto byla vyšší o stovky procent než roky před tím. Tenkrát jsem si začal dělat soukromou statistiku.
Proč? Police každoročně vydává v lednu docela podrobné přehledy.
Nepleťte si trestné činy a přestupky. Policie řeší jen případy nad určitou výši škody. Já zaznamenávám všechny kriminální činy, o kterých se dozvím. Od ukradené lampičky na hřbitově, po totálně vykradené domy. Mimochodem, na našem hřbitově už není jediná lucernička, žádné zábradlí, plot, ale vedle v polském Zavidově ho mají zcela netknutý a krásně upravený.
Kolik trestných činů a přestupků jste zaznamenal v roce 2008 a jak to bylo loni?
To byl šok. Loni jich bylo dokonce víc!
Přestože nový krajský policejní ředitel Husák posílil hlídky na hranicích?
Mě to taky překvapilo. Loni se tady pohybovalo nejvíc policistů od roku 2008. Společné hlídky s Poláky, celníci, dopravní policie. Někdy se tady sešlo až pět aut. Také jsem za to policii poděkoval dopisem.
Neříkal jste, že to bylo loni horší než hned po vstupu do Schengenu?
Loňskou statistiku jsem dával dohromady až potom. (smích)
Co z ní vyplývá?
Nejen, že bylo trestných činů víc, ale škody byly vyšší. Stále mluvíme jen o odhadech, protože většinou se tím policie ani nezabývala. Někteří lidé, kterým byl dům vykraden třeba čtyřikrát, to na policii už nehlásí.
Jaké jsou nejčastější přestupky a trestné činy? A kdo vůbec krade?
Vykradené domy a krádeže kovů. V poslední době se zloději soustředili na benzin a naftu, které tahají z aut a stavebních strojů. Odpověď na druhou otázku zní: Poláci.
Najdou se nějaké raritní trestné činy?
Třeba ukradené bezpečnostní kamery na vietnamském stánku, sexuální obtěžování těhotné ženy, prostřelené okno bytu. V poslední době nám ukradli jednu celou skokanskou věž na lesním koupališti. Museli si na to přivézt motorové rozřezávačky. Druhou věž jsme rozebrali raději sami, než zmizí taky.
Změnilo se něco v této oblasti po pěti letech našeho vstupu do Schengenu?
Jak vidíte, tak ne. Vůbec se nedivím německým policistům na nedaleké hranici s Polskem, že tam vracejí hlídky a kontrolují i na silnicích u hranice. Oni se rozhodli chránit své lidi i za cenu porušování evropských dohod. Kupodivu jim to jde.
