Oba znesvářené tábory se potkaly u garáží kousek od tanvaldské hospody Truhlárna v noci z 30. na 31. července roku 1994. Rozdílné názory si tu holé lebky podle dobových zpráv médií i vyšetřovatele vyříkávaly s partou anarchistů poté, co se ve zmiňované restauraci notně posílili alkoholem. Šlo o jednu z prvních vražd, kterou měl na svědomí příslušník hnutí skinheads na severu Čech.
Dvacetiletý skinhead Robert Kvěch byl podle dobového spisu knokautován po pěstním souboji s o tři roky mladším anarchistou Janem Prouskem. Prohra ho natolik rozlítila, že na soka vytasí nůž, rozmáchne se směrem k jeho krku, bodne a jen těsně mine tepnu.
Žáhu z neúspěšného souboje si chce zchladit na sedmnáctiletém kamarádovi Prouska Zdeňku Čepelovi. Ten se právě sbírá po výprasku od jiného Kvěchova souputníka.
Kvěch na něj útočí razantními kopy a údery pěstí. Téměř bezvládnému mladíkovu zasazuje čtyři bodné rány. Jeho protivník končí v kaluži krve, v přivolané sanitce umírá.
„Incidentu přihlíželo mnoho svědků a měli jsme proto poměrně rychle k dispozici řadu výpovědí, které vedly k pachateli. Jenže toho jsme neměli,“ vzpomíná pro MF DNES na dvacet jedna let starý případ jeden z jeho vyšetřovatelů, který si nepřál uvést své jméno, ale redakce ho zná.
Kvěch totiž ihned po vraždě uprchl. Na útěku byl až do podzimu roku 1996, kdy ho policisté zadrželi v centru Liberce. Vrah si mezitím změnil podobu, nechal si narůst vlasy a bradku. Předtím se skrýval v sousedním Německu.
„Tehdy ještě nebyla Česká republika v schengenském prostoru. Co si vzpomínám, tak při výslechu uvedl, že mnohokrát bez problémů po vraždě cestoval přes hranice mezi Českem a Německem a nikdo ho nezadržel,“ dodává dnes už bývalý kriminalista.
Vrah si opatřil falešný pas
Kvěch, který později přijal jméno své manželky Strobach, si totiž opatřil falešný cestovní pas.
Vyšetřovatel případu vzpomíná také na to, že Kvěchův útok byl zbabělým činem a roli při tom hrál i alkohol. „Oběti nedal žádnou šanci, namáčkl ho na plechová vrata u garáže a ubodal,“ doplnil.
Policie tehdy pracovala s verzí, že šlo o vraždu pro politické přesvědčení. Ideologické rozdíly mezi Kvěchem a Čepelou ovšem předseda trestního senátu nepokládal za hlavní motiv zločinu. V roce 1997 byl Kvěch nepodmínečně poslán na 13 let do vězení.
„Na tom jsme tehdy pracovali hodně. Tehdy byl případ velmi sledován médii a dokonce se o něj zajímala i kancelář prezidenta republiky. Psalo se, že šlo o konflikt mezi skiny a anarchisty. Vesměs šlo hodně o studenty tanvaldského gymnázia. Sice se hlásili k nějakému hnutí, nikdo z nich ale příliš nechápal jeho podstatu či smysl. Spíše se chtěli nějakým způsobem odlišit,“ říká vyšetřovatel.
Připomíná i jednu historku z průběhu rekonstrukce na místě činu. Tehdy jí ještě Kvěch nebyl přítomen, jelikož se ukrýval před zákonem.
Pietní pochod hlídali policisté i ozbrojenci
„Hodně jsme si hráli s viditelností. Rekonstrukce se odehrávala v noci, abychom se co nejvíc přiblížili realitě. Hlídali jsme si i veřejné osvětlení, ale trochu nám to kazil měsíc, bylo jasno a místo dost prosvětloval,“ vysvětluje expolicista.
Jméno Kvěcha se neobjevilo v souvislosti s neonacistickou scénou poprvé. Jako sedmnáctiletý roztloukl s několika dalšími skiny nábytek a další zařízení v jednom bytě obývaném Romy. O rok později pořezal při rvačce Roma na tváři.
Navíc v roce 1993 byl jako klíčový svědek u konfliktu, při němž v Hrádku nad Nisou skinhead v sebeobraně smrtelně zranil Roma několika výstřely z pistole.
Několik dnů po tragédii v Tanvaldu se konal pochod k místu činu. Přidali se k němu i Romové. Celý ho doprovázeli uniformovaní policisté i maskovaní ozbrojenci ze zásahového oddílu.
