Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Křížová cesta na Bezděz je kompletní. Dřevořezby teď čeká ošetření

  6:30aktualizováno  6:30
Rozkradená Křížová cesta, která zdobila kapličky pod Bezdězem, je znovu pohromadě. Skládá se ze čtrnácti dřevořezeb, starých více než tři sta let. Začaly se ztrácet po komunistickém převratu v roce 1948 a ještě před třemi lety věděli památkáři pouze o jedenácti.

Jedna z dřevořezeb Křížové cesty. | foto: Národní památkový ústav

V březnu 2014 však nastal zázračný obrat. Tehdejší kastelán Jan Jurička našel na hradě ukrytou první chybějící dřevořezbu - Kladení Krista do hrobu.

Kapličky u cesty na Bezděz

Kapličky kolem cesty na Bezděz nechala v roce 1686 postavit hraběnka Marie Anna z Valdštejna.
Patnáct kapliček rámovalo cestu desetitisíců poutníků, kteří přicházeli na královský hrad, aby se poklonili černé Madoně montserracké. V roce 1661 ji na Bezděz umístil řád montserratských benediktinů. Dřevořezby od neznámého autora byly ve čtrnácti kapličkách, v patnácté kapličce u úpatí hradu stála soška Panny Marie.
Královský hrad Bezděz založil v roce 1264 Přemysl Otakar II. Ve středověku Bezděz proslul jako vězení předposledního Přemyslovce Václava II., v období baroka sloužil jako benediktinský klášter. V 19. století se opuštěný Bezděz stal lákadlem pro Karla Hynka Máchu a další romantiky.
Turisté mohou na hradě vidět gotický královský palác s kaplí a purkrabský palác. Přístupná je i Velká věž s rytířskou síní s výhledem na Máchovo jezero či na Ještěd. Při dobré viditelnosti lze z Bezdězu spatřit vrcholky Krkonoš a s dalekohledem dokonce věž katedrály sv. Víta na Pražském hradě.

„Současnému kastelánovi Kamilu Seidlovi se povedlo během tří měsíců získat poslední dvě zbývající dřevořezby,“ říká Lucie Bidlasová, mluvčí Národního památkového ústavu v Libereckém kraji.

„Poslední chybějící dřevořezbu s výjevem Šimon Kyrenský pomáhá Pánu Ježíši nést kříž nám letos darovala jedna dáma. Přeje si zůstat v anonymitě. O několik týdnů dříve jsme od jiné paní zakoupili dřevořezbu s výjevem Pán Ježíš padá pod křížem poprvé.“

Poslední dřevořezba se do Křížové cesty vrátila poté, co Česká televize odvysílala v dubnu reportáž o Bezdězu, kde padla zmínka o vystavení dřevořezby v hradní kapli. „Krátce nato volala paní z Boleslavska, že má doma asi sestřičku naší vystavené dřevořezby a velice ráda ji hradu daruje,“ tvrdí kastelán Seidl.

„V červenci jsme s bývalým panem kastelánem pro dřevořezbu jeli. Byl to nádherný okamžik a měli jsme pocit, že plyneme s historií, že ovlivňujeme bezdězské dějiny. Cítím velký vděk k paní, která se rozhodla dřevořezbu Bezdězu věnovat. Vyptávali jsme se, jak ji získala - šlo o dědictví po manželovi. Kdysi dřevořezbu za něco vyměnil.“

Dřevořezba visela u dárkyně v obývacím pokoji a když ji Seidl s Juričkou přebírali, halilo ji prostěradlo. „Opatrně jsme dřevořezbu rozbalili a vykřikli dojetím, načež naše skromná dárkyně s úsměvem pravila - To mne těší, že jsem vám udělala radost!“ vzpomíná Seidl.

Zmizelou dřevořezbu museli odkoupit

Druhou zmizelou dřevořezbu prodala památkářům starší žena z Prahy za třicet tisíc korun. Také si přála, aby se vzácné dílo vrátilo na Bezděz. „Neváhali jsme, ačkoliv jsme s výdajem na odkoupení dřevořezby nepočítali,“ upozorňuje ředitel Miloš Kadlec, ředitel Národního památkového ústavu v Libereckém kraji.

„V takových okamžicích považujeme nicméně za prvořadé, aby se historický klenot vrátil na původní místo a mohli ho obdivovat další lidé. Naším posláním je nejen péče o památky, ale také zachování jejich genia loci, k čemuž obě získané dřevořezby rozhodně přispějí.“

Darované výjevy z Křížové cesty čeká cesta do restaurátorských dílen. Tam se dočkají ošetření také rámy, v nichž dřevořezby kdysi spočívaly. Kastelán Jurička je v roce 1983 našel a uložil na Bezdězu s myšlenkou - co kdyby se chybějící dřevořezby někdy vynořily?

„Návštěvníci uvidí dvě poslední nalezené dřevořezby v dubnu příštího roku. Jsou velmi zachovalé,“ uvádí Bidlasová.

„Pro svou vzácnost a výjimečnost nebudou dřevořezby na Bezdězu trvale. Veřejnosti je ukážeme při mimořádných příležitostech společně s dřevořezbou objevenou kastelánem Juričkou před dvěma lety.“

Dřevořezby mají rozměry 100 na 64 centimetrů. V kapličkách přežily druhou světovou válku, v 50. a 60. letech minulého století však začaly mizet a kastelán je raději přenesl na hrad. Rovněž tam se ale po některých slehla zem. Zbývajících jedenáct našlo útočiště v Bieberově kapli v muzeu v České Lípě.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lukáš Jašek, Jan Stránský a Adam Dlouhý se radují z gólu Liberce.
Vydřené tři body. Liberec udolal Vítkovice v přesilovkách

Hokejisté Liberce potvrdili, že i když se jim zatím letos moc nedaří, na domácím ledě jsou takřka neporazitelní. Ve nedělním utkání 13. extraligového kola...  celý článek

Ilustrační foto
Strážný měl na věži věznice mobil a poslouchal hudbu, dostal podmínku

Strážný věznice v jabloneckých Rýnovicích dostal u soudu podmínku za to, ve službě poslouchal hudbu z mobilního telefonu a pak jej odmítal nadřízeným vydat....  celý článek

Před pěti lety měl Drylock 155 zaměstnanců, zatímco nyní 370. V roce 2012...
Firmy bojují o lidi, továrna na pleny jich teď shání sedmdesát

Hrádecká firma Drylock, odkud pocházejí dětské pleny, strmě roste. Během hospodářského rozmachu pro ni ale není jednoduché získat další dělníky - podobně jako...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.