Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krkonošské laviny zabily už přes 400 lidí, ukazují historické kroniky

  14:19aktualizováno  14:19
Na obou stranách Krkonoš spadlo za posledních padesát let na dva tisíce lavin. Podle záznamu v kronikách si 500 let pronikání do horských živlů Krkonoš vyžádalo přes 400 obětí, které zmrzly či zahynuly v lavinách. Za většinu tragédií si ovšem člověk může sám, ukazuje to výstava Krkonošského muzea ve Vrchlabí.

Lavinový svah v Krkonoších. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Největší novodobé lavinové neštěstí se stalo v roce 1968 na polské straně v dolině Bialy Jar. Za jasného slunného dne tu padesát tisíc tun sněhu zasypalo 24 převážně mladých turistů. Devatenáct z nich nepřežilo. Tato tragická lavina se jako jedna z mála uvolnila sama. V případě ostatních to tak většinou nebylo.

LAVINY KRKONOŠ

Výstava v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí trvá do 27. března. Exponáty přibližují minulé i současné vybavení Horské služby. Fotografie a texty připomínají největší lavinové tragédie na české i polské straně Krkonoš a potenciálně nebezpečná místa.

"S rozšiřováním skialpinismu a dalších outdoorových aktivit roste počet zbytečných neštěstí. Chceme lidi trochu poučit a varovat, aby zbytečně neriskovali," říká Milena Kociánová, kurátorka výstavy Laviny Krkonoš.

Na české a polské straně hor je na osm desítek pravidelných lavinových drah. Přes některé vedou i turistické cesty. Proto je důležité se před túrou seznámit s varováním Horské služby před lavinovým nebezpečím. Jinak si exponáty výstavy vyzkoušíte přímo v terénu.

Expozice výstavy o lavinách a záchranářích z Horské služby, která je k vidění v muzeu ve Vrchlabí.

Laviny však nehrozí jen v místech pravidelných drah. "V roce 2008 to zasypalo tři skialpinisty v potoku. Sesul se jen jeho břeh a zůstali tři metry pod povrchem sněhu. Nebýt toho, že jeden byl u povrchu a dostal se z toho, tak by tam všichni zůstali," vzpomíná záchranář Viktor Kořízek.

Mýlkou je také názor, že v lese lavina nehrozí. Tam, kde projede lyžař, tam může projet i lavina. Ze sedmdesáti procent jsou těžká zranění způsobená o stromy smrtelná.

Lavinoví psi jsou známi od roku 1773

Velkým pomocníkem při záchraně z lavin jsou psi. Historicky první zmínka o záchraně psem z krkonošské laviny je z roku 1773. Psík, který se byl s pánem proběhnout, zůstal na povrchu laviny a uvolnil nejen sebe, ale i svého pána.

Mapa vrcholu Sněžky a Luční hory. Červeně značená místa označují obvyklé lavinové dráhy.Archivní fotografie jedné z krkonošských lavin.

Lavinová pole v okolí Sněžky (vlevo) a fotografie laviny z roku 1968 (vpravo).

Živí psi na výstavy v muzeích nepatří, ale dřevěný člun, který už za první světové války sloužil nejen k dopravě munice, ale i zraněných, v Krkonošském muzeu v bývalém vrchlabském klášteře je.

"Laviny nejsou jenom hrůza, katastrofy, nebezpečí, to si člověk dělá sám, že si tam postaví domy, nebo jde tam, kam nemá. Laviny mají i tvůrčí potenciál, zejména ve středohorách jako Krkonoše. Umožňují, aby smrky nezahubily krásnou severskou vegetaci," tvrdí profesor botaniky Jan Jeník.

A ještě aktuální situace. Varování Horské služby: lavinové nebezpečí je na prvním nejnižším stupni. "Letos asi žádnou pěknou lavinu neuvidím," posteskl si Valerián Spusta, který se lavinám věnuje již půl století.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Plánovaný návrh počítá s 25 metrů dlouhým plaveckým bazénem s třemi dráhami a...
Jilemničtí protestují proti novému koupališti, rozhodnout má referendum

Obyvatelé Jilemnice nepůjdou v pátek a sobotu pouze ke sněmovním volbám. Zapojit se mohou také do historicky prvního referenda ve městě. V něm se mají zamyslet...  celý článek

Nejvíce zaujal porotce nápad studia Sial architekti a inženýři, a to i přesto,...
Architekti svůj návrh zlevnili, pavilon nemocnice postaví podle nich

Jejich návrh byl před půl rokem nejlepší v architektonické soutěži a i když byl o tři sta milionů dražší, nakonec se podle nich nový pavilon liberecké...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Lidovcům rezignovala dvojka kandidátky v Libereckém kraji

Kamil Jan Svoboda, který je druhý na kandidátce KDU-ČSL do sněmovních voleb v Libereckém kraji, rezignoval. Jako důvod uvedl přetrvávající ochotu strany...  celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.