„Letos jsme chtěli udělat tržby kolem devadesáti milionů korun, ale dostaneme se skoro ke sto milionům,“ říká ředitel albrechtické společnosti Detoa Jaroslav Zeman.
„Před Vánocemi rodiče nejvíce nakupují stavebnice, díky nimž mohou děti něco tvořit. Populární je třeba Malý architekt. Dobře se prodává hra Počítáme s Krtečkem, magnetické tabulky a puzzle nebo Krtek, traktor a další dřevěné hračky s kolečky na hůlce, která pomáhá batolatům, aby se naučila chodit,“ doplnil.
Maminky kupují spolehlivé dárky
Detoa vlastní práva na pohádkovou postavu Krtečka ze slavného animovaného seriálu. Letos uvedla na trh figurku Krtečka, jak hraje na housle. „Děláme přibližně šest set různých výrobků,“ upozorňuje Zeman.
„Pomáhá nám, že v Česku rostou příjmy a přibývá maminek, které kupují svým dětem spolehlivé hračky. Před Vánocemi řada z nich navštíví naši podnikovou prodejnu přímo v továrně. Zároveň se podívají i do našeho Muzea hraček, kde se ročně vystřídá okolo 25 tisíc návštěvníků. Mnoho z nich nám pak dělá reklamu mezi svými známými.
Semilský Kovap vyrábí už sedmdesát let kovové hračky, řadu z nich na klíček. Nejvíce „frčí“ traktůrky Zetor a také plechové berušky.
„Zájem o naše hračky začal znovu stoupat v roce 2014, tržby rostly i loni a zvýší se také letos,“ tvrdí spolumajitel semilského Kovapu Lubomír Hošek. „Počítáme s přibližně šestnácti miliony korun. Odbyt nám sice stoupá, ale moc nevyděláváme. Po krizi jsme nasadili nižší ceny, abychom přežili, a držíme je pořád stejné.“
Slavný traktor se vyrábí už téměř 60 let |
Kovap vyrábí sice hračky krásné, ale také pracné, a proto drahé. Hodně hraček semilská firma vyváží, ale tři pětiny z nich si koupí lidé v Česku.
Detoa má poměr opačný, asi tři pětiny své produkce vyveze, zbytek zůstane v tuzemsku. „Hodně zboží od nás bere velká německá továrna na hračky Ravensburger, dodáváme tam dřevěná těla hraček,“ podotýká Zeman.
„Do Japonska exportujeme ročně zboží za tři až pět milionů korun.“
Z klády je hračka až za dva roky
Albrechtické hračky jsou z tvrdého dřeva javorů, habrů a buků. Detoa dopravuje kmeny nejen z Jizerských hor a okolí, ale až z jižního Slovenska a kamiony pro ně vyráží rovněž k polské Jelení Hoře. Na rok potřebuje albrechtická továrna 3000 až 3500 metrů krychlových dřeva.
„Když přivezeme klády, trvá až dva a půl roku, než z nich je hračka,“ tvrdí Zeman. „Leží tady rok a půl, dokud vlhkost neklesne na třicet procent. Pak je dáváme asi na měsíc a půl do sušárny. Z ní odchází dřevo s vlhkostí sedm až osm procent.“
V albrechtické továrně vznikají kromě hraček také pianové mechaniky a pracuje tam okolo 180 lidí. V semilském Kovapu jich nachází obživu přes dvacet.
14. prosince 2016 |
Jak se co dělá
Sledovat další díly na iDNES.tvDetoa si přivydělává prodejem dřeva, nezužitkovaného při výrobě hraček a pianových mechanik.
„Pro hračky se hodí maximálně patnáct procent dřeva z nakoupených kmenů. Zbytek končí v odpadu,“ prozrazuje Zeman. „Většinou nám slouží k vytápění továrny. Kdybychom museli místo dřeva kupovat dražší plyn nebo koks, výrobu bychom neutáhli a museli bychom skončit.“
Extrémně vysušené a tedy velmi výhřevné odpadní Detoa prodává. Od továrny ho berou hlavně majitelé domů s krbovým topením.
