Býval nedobytnou pevností, teď slávu mocného Kumburku oprašují v muzeu

  8:02aktualizováno  8:02
Už nikdy nebude Kumburk nepřekonatelnou pevností, jež střežila Podkrkonoší a Český ráj před nepřátelskými vpády. Jeho slávu si však mohou fanoušci české historie připomenout v lomnickém městském muzeu.

Kumburk býval nepřekonatelnou pevností, jež střežila Podkrkonoší a Český ráj před nepřátelskými vpády. | foto: Archiv muzea

„Na výstavě Kumburk v běhu času představujeme návštěvníkům kromě jiného ojedinělý model hradu. Je zmenšený stokrát, přesto měří na délku zhruba jeden metr,“ říká ředitel lomnického muzea Jan Drahoňovský. „Maketu hradu vyrobil během dvou let na základě nejnovějších výzkumů Tomáš Šimůnek, místopředseda Sdružení pro záchranu hradu Kumburk.“

Kumburk jako nedobytná pevnost

Model dokládá, jak důležitým a mocným hradem se Kumburk ve vrcholném středověku stal. Obepínal ho prstenec hradeb, jejich nejvzdálenější části dělilo přibližně sto metrů. „Kumburk ve své vrcholné stavební etapě dosáhl úrovně nedobytné pevnosti,“ tvrdí Jan Prostředník, archeolog Muzea Českého ráje v Turnově. „Historie Kumburku ovšem nezačíná ve středověku. Jeho počátky sahají o šest tisíc let zpátky až do doby kamenné.“

Kumburk založil okolo roku 1300 významný rod Markvarticů. Jedním z nejvěhlasnějších majitelů hradu byl Hynek Krušina z Lichtenburku. Zpočátku patřil k velkým příznivcům husitů, v roce 1420 zosnoval tábor lidu na hoře Oreb a vytvořené vojsko vedl na pomoc Praze proti císaři Zikmundovi.

Krušinovo vojsko cestou vypálilo klášter v Mnichově Hradišti, porazilo královskou armádu u sv. Pankráce a podílelo se na dobývání Vyšehradu.
Na sněmu v Čáslavi zvolili Krušinu jedním ze zemských vladařů. Podle staré písně bojoval Krušina v řadách husitů v roce 1426 při vítězné bitvě u Ústí. Zanedlouho se ale i s Kumburkem poddal Zikmundovi a věrně mu sloužil. Zemřel ve vysokém věku. Ještě v roce 1456 se zúčastnil volby Jiřího z Poděbrad českým králem.

Dalším slavným majitelem Kumburku byl Albrecht z Valdštejna. Hrad mu připadl po bitvě na Bílé hoře. Po třicetileté válce nechal však císař Ferdinand III. mocný hrad pobořit, aby ho neopanovaly loupeživé roty. Dílo zkázy dokonali sedláci z okolí. Kameny z hradeb a věží se jim tuze hodily ke stavbám usedlostí.

Věž sloužila jako hladomorna

Turnovské muzeum provádí na Kumburku archeologické výzkumy od roku 2006. „V Panenské věži jsme nezpochybnitelně potvrdili, že sloužila jako hladomorna,“ uvádí Prostředník.

„Objevili jsme také strážnici u první brány.“ Drahoňovský dodává, že v muzeu jsou nyní k vidění i železná pouta, nalezená při Prostředníkově výzkumu v Panenské věži. Svazovali se jimi lidé uvržení za těžké zločiny do klády.

Na výstavě v lomnickém muzeu spatří lidé i nálezy amatérských archeologů Fučíka, Rajma, Horynycha a Bendy z přelomu 19. a 20. století. Maketu hradu obklopují repliky palných zbraní z husitské doby.

„Kumburk lákal odjakživa básníky, spisovatele i malíře. Prokazatelně na něj vyšel i Karel Hynek Mácha, což dokládá zápis i kresba v jeho deníku,“ upozorňuje Drahoňovský.

„Od třicátých do osmdesátých let minulého století se Kumburku soustavně věnoval malíř a fotograf Antonín Chmelík. Jeho paní Miroslava nám po jeho smrti věnovala část velmi cenné pozůstalosti. Chmelíkovy obrazy, kresby a fotografie dokumentují, jak se Kumburk měnil během minulého století. Řadu z nich jsme využili na výstavě. Mnohé z nich se objevily na veřejnosti zcela poprvé.“

Z Kumburku dýchá tajemná atmosféra

Výstava, jež potrvá do 3. října, se ovšem zrodila především v souvislosti s novou érou Kumburku, za níž stojí sdružení na jeho záchranu. „Letos oslavilo 25 let od svého vzniku. Založil ho jeho dlouholetý předseda Miroslav Hirsch,“ prohlašuje Drahoňovský. „Panely na výstavě mapují a dokládají, kolik práce sdružení na Kumburku udělalo.“

Na začátku 90. let minulého století se Kumburk ztrácel v houštinách a vedla na něj pouze úzká pěšina. Cestu kolem hradu po vnějším opevnění klestili lidé ze sdružení celý rok. Opravili schodiště do horního hradu, hradbu od Velké věže po čtvrtou bránu, lávku přes Studniční věž či zábradlí. Na Kumburku vybudovali vyhlídku. Členům sdružení pomáhá obec Syřenov, které hrad nyní patří.

Sdružení pořádá na hradě kulturní akce, nejznámější z nich je Kumburské svítání. Ke Kumburku se váže půlmaraton nazvaný Dva hrady. „Kumburk pro mě znamená srdeční záležitost,“ prozrazuje Drahoňovský. „Tatínek mě tam vzal už ve třech letech. Dodnes na mě na Kumburku dýchá tajemná atmosféra.“

Nejčtenější

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Nahá těla stoupala mezi zasněženými smrčky. Otužilci vyrazili na Ještěd

Skupina otužilců vyrazila pěšky na Ještěd.

Bez bundy, dokonce i bez mikiny nebo trička. Jenom v botách, kraťasech a kulichu vyrazila v sobotu šestice otužilců na...

Lyžařům hrozí problémy na cestě do Jizerek, spolek zablokoval solení silnic

Ilustrační snímek

Silničáři v Jizerských horách nesmí solit důležité vozovky, které protínají místní chráněnou krajinnou oblast. Důvodem...

KOMENTÁŘ: Je čas vymazat Liberec. Česko, země sportovním akcím zaslíbená

Finští fanoušci během finálového zápasu mistrovství světa proti Švédsku.

Medaili, o které snili, nemají, a po dvou letech jsou zase ve sportu, jemuž i nadále vévodí čtyři stejné země, až těmi...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Další z rubriky

Na Tanvaldském Špičáku mají tichá sněžná děla a rovnější parkoviště

V příští zimní sezoně využijí lyžaři ve skiareálu Tanvaldský Špičák další...

Čtyři nejmodernější sněžná děla přibyla ve skiareálu Tanvaldský Špičák v Jizerských horách. „Nová sněžná děla nám...

Hřbitovní kříž chátrá. Hrádek chce, aby byl kulturní památkou

Hřbitovní kříž v Doníně

Přes čtyři metry vysoký pískovcový kříž na hřbitově v Doníně by se mohl stát novou kulturní památkou na území Hrádku...

Škole, které se zřítila zeď, hrozí bourání. Auta musejí jezdit jinudy

Střední škola řemesel a služeb v jablonecké Podhorské ulici

Část zdi v prvním a druhém patře Střední školy řemesel a služeb v jablonecké Podhorské ulici se zřítila. Je to vážný...

Najdete na iDNES.cz