Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Býval nedobytnou pevností, teď slávu mocného Kumburku oprašují v muzeu

  8:02aktualizováno  8:02
Už nikdy nebude Kumburk nepřekonatelnou pevností, jež střežila Podkrkonoší a Český ráj před nepřátelskými vpády. Jeho slávu si však mohou fanoušci české historie připomenout v lomnickém městském muzeu.

Kumburk býval nepřekonatelnou pevností, jež střežila Podkrkonoší a Český ráj před nepřátelskými vpády. | foto: Archiv muzea

„Na výstavě Kumburk v běhu času představujeme návštěvníkům kromě jiného ojedinělý model hradu. Je zmenšený stokrát, přesto měří na délku zhruba jeden metr,“ říká ředitel lomnického muzea Jan Drahoňovský. „Maketu hradu vyrobil během dvou let na základě nejnovějších výzkumů Tomáš Šimůnek, místopředseda Sdružení pro záchranu hradu Kumburk.“

Kumburk jako nedobytná pevnost

Model dokládá, jak důležitým a mocným hradem se Kumburk ve vrcholném středověku stal. Obepínal ho prstenec hradeb, jejich nejvzdálenější části dělilo přibližně sto metrů. „Kumburk ve své vrcholné stavební etapě dosáhl úrovně nedobytné pevnosti,“ tvrdí Jan Prostředník, archeolog Muzea Českého ráje v Turnově. „Historie Kumburku ovšem nezačíná ve středověku. Jeho počátky sahají o šest tisíc let zpátky až do doby kamenné.“

Kumburk založil okolo roku 1300 významný rod Markvarticů. Jedním z nejvěhlasnějších majitelů hradu byl Hynek Krušina z Lichtenburku. Zpočátku patřil k velkým příznivcům husitů, v roce 1420 zosnoval tábor lidu na hoře Oreb a vytvořené vojsko vedl na pomoc Praze proti císaři Zikmundovi.

Krušinovo vojsko cestou vypálilo klášter v Mnichově Hradišti, porazilo královskou armádu u sv. Pankráce a podílelo se na dobývání Vyšehradu.
Na sněmu v Čáslavi zvolili Krušinu jedním ze zemských vladařů. Podle staré písně bojoval Krušina v řadách husitů v roce 1426 při vítězné bitvě u Ústí. Zanedlouho se ale i s Kumburkem poddal Zikmundovi a věrně mu sloužil. Zemřel ve vysokém věku. Ještě v roce 1456 se zúčastnil volby Jiřího z Poděbrad českým králem.

Dalším slavným majitelem Kumburku byl Albrecht z Valdštejna. Hrad mu připadl po bitvě na Bílé hoře. Po třicetileté válce nechal však císař Ferdinand III. mocný hrad pobořit, aby ho neopanovaly loupeživé roty. Dílo zkázy dokonali sedláci z okolí. Kameny z hradeb a věží se jim tuze hodily ke stavbám usedlostí.

Věž sloužila jako hladomorna

Turnovské muzeum provádí na Kumburku archeologické výzkumy od roku 2006. „V Panenské věži jsme nezpochybnitelně potvrdili, že sloužila jako hladomorna,“ uvádí Prostředník.

„Objevili jsme také strážnici u první brány.“ Drahoňovský dodává, že v muzeu jsou nyní k vidění i železná pouta, nalezená při Prostředníkově výzkumu v Panenské věži. Svazovali se jimi lidé uvržení za těžké zločiny do klády.

Na výstavě v lomnickém muzeu spatří lidé i nálezy amatérských archeologů Fučíka, Rajma, Horynycha a Bendy z přelomu 19. a 20. století. Maketu hradu obklopují repliky palných zbraní z husitské doby.

„Kumburk lákal odjakživa básníky, spisovatele i malíře. Prokazatelně na něj vyšel i Karel Hynek Mácha, což dokládá zápis i kresba v jeho deníku,“ upozorňuje Drahoňovský.

„Od třicátých do osmdesátých let minulého století se Kumburku soustavně věnoval malíř a fotograf Antonín Chmelík. Jeho paní Miroslava nám po jeho smrti věnovala část velmi cenné pozůstalosti. Chmelíkovy obrazy, kresby a fotografie dokumentují, jak se Kumburk měnil během minulého století. Řadu z nich jsme využili na výstavě. Mnohé z nich se objevily na veřejnosti zcela poprvé.“

Z Kumburku dýchá tajemná atmosféra

Výstava, jež potrvá do 3. října, se ovšem zrodila především v souvislosti s novou érou Kumburku, za níž stojí sdružení na jeho záchranu. „Letos oslavilo 25 let od svého vzniku. Založil ho jeho dlouholetý předseda Miroslav Hirsch,“ prohlašuje Drahoňovský. „Panely na výstavě mapují a dokládají, kolik práce sdružení na Kumburku udělalo.“

Na začátku 90. let minulého století se Kumburk ztrácel v houštinách a vedla na něj pouze úzká pěšina. Cestu kolem hradu po vnějším opevnění klestili lidé ze sdružení celý rok. Opravili schodiště do horního hradu, hradbu od Velké věže po čtvrtou bránu, lávku přes Studniční věž či zábradlí. Na Kumburku vybudovali vyhlídku. Členům sdružení pomáhá obec Syřenov, které hrad nyní patří.

Sdružení pořádá na hradě kulturní akce, nejznámější z nich je Kumburské svítání. Ke Kumburku se váže půlmaraton nazvaný Dva hrady. „Kumburk pro mě znamená srdeční záležitost,“ prozrazuje Drahoňovský. „Tatínek mě tam vzal už ve třech letech. Dodnes na mě na Kumburku dýchá tajemná atmosféra.“




Nejčtenější

Nemocnice spoléhala na sestřičky z Ukrajiny, zastavilo je ministerstvo

Ilustrační foto.

Do Liberce jich mělo nastoupit třicet. Místo toho zůstávají dál na Ukrajině. Krajské nemocnici v Liberci nevyšel plán...

Napřed ticho, pak euforie. Mladý hasič je prvním Čechem v klubu šampionů

Jan Pipiš z Liberce se stal prvním Čechem, který si na mistrovství světa v...

Profesionální hasič Jan Pipiš z Liberce se v americkém Louisville stal prvním Čechem, který si na mistrovství světa v...



ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra hned dvou krajských měst v ČR letos zdobí jehličnany, které rodiče zasadili na počest narození svých synů....

Darováním kostní dřeně zachránil šest lidí, málem při tom sám zemřel

Strážný Ladislav Venclák (vpravo) daroval kostní dřeň, ocenění mu předal...

Strážný Vazební věznice v Liberci Ladislav Venclák daroval kostní dřeň a zachránil tak šest životů onkologicky...

Třinec ve čtvrtfinále LM vyhrál, Kometa remizovala a Liberec prohrál

Třinecký útočník Milan Mikulík (v červeném) bojuje před brankou Brynäs ve...

Hned tři české týmy vstoupily v úterý do čtvrtfinále hokejové Ligy mistrů. Třinec svůj úvodní duelu doma se švédským...



Další z rubriky

Oživlý Lenin vyžene diváky na jeviště, z černé komedie bude mrazit

Podle dramaturga Martina Urbana má nová černá komedie diváky rozesmát, ale i...

Stěny připomínající růžový mramor, písmena o velikosti nábytku a Lenin, o kterého se starají dva vědci. Jako v...

Silničáři neuklízejí hlavní tah na Polsko, zlobí se starostové z Tanvaldska

(Ilustrační snímek)

Starostové z Tanvaldska si stěžují na to, že silničáři neudržují mezinárodní tah E 65 k polským hranicím, a ten tak...

Silný vítr vyvrátil vánoční strom v Jablonci, nový vztyčí až po trzích

Nahnutý strom v Jablonci nad Nisou.

Silné poryvy větru naklonily během úterý vánoční jedli na Mírovém náměstí v Jablonci nad Nisou. Hrozilo tak její...



Najdete na iDNES.cz