Václav Havel zažil v Liberci „bratrskou“ okupaci, teď tam má lavičku

  • 23
Mezi města, kde lidé mohou usednout na Lavičku Václava Havla, se zařadil také Liberec. Právě zde zažil první český prezident pohnuté okamžiky: v srpnu roku 1968 se tu společně s hercem Janem Třískou na náměstí plazil pod palbou tankového kulometu do bezpečí.

Pro Václava Havla byl Liberec blízkým městem. Krátce tu působil jako rozhlasový hlasatel po sovětské okupaci, zavítal sem i po Sametové revoluci, a rovněž na otevření knihovny.

Právě před ní teď lavička stojí. Knihovna, jejíž součástí je i židovská synagoga, se stavěla od roku 1995 pod Havlovou záštitou, otevírala se 8. března 2001. V srpnu 2003 do ní pak Havel přijel i s hercem Janem Třískou.

Lavičce požehnal také arciděkan Radek Jurnečka. „Žehnám, aby byli ti, co tu usednou, naplněni odpuštěním jednoho vůči druhému, ať zde lidé najdou chvíli odpočinku,“ pronesl arciděkan. Lavička je pod dohledem kamer, monitoring je tak jedinou její obranou před vandaly.

Aby mohla být lavička i v Liberci, o to se snažila po dva roky i bývalá ředitelka krajské knihovny Věra Vohlídalová.

„Přemýšlela jsem, jak Havlův odkaz připomenout. A lavička je přesně to, co by prezident chtěl - aby spolu lidé vedli dialog, aby se setkávali,“ uvedla exředitelka.

Kromě ní se o instalaci uměleckého díla zasloužila i liberecká nadace Ma-Ma Foundation. Výtvor, kterému sám autor Bořek Šípek říkal Hovoří demokracie, vyšel na 266 tisíc korun.

„Největší částkou přispěla společnost Sekyra Group, která dala polovinu, pětadvacet tisíc jsme dostali od Nadace Preciosa a pak přispívali jednotliví dárci. Celou sumu bychom už měli mít pohromadě,“ oznámil Kamil Jan Svoboda z nadace. Podle něj byl Havel pro jednu generaci symbolem splněných přání.

Hejtman: Člověk Havlova formátu ve společnosti chybí

Také hejtman Libereckého kraje Martin Půta zdůraznil, že člověk Havlova formátu ve společnosti chybí.

„Jen je škoda, že při odhalování lavičky není přítomen i primátor města,“ poznamenal hejtman, který tak narážel na absenci vedení radnice.

Kromě České republiky mohou na dvě židle spojené kulatým stolkem, jehož středem prorůstá kmen stromu, usednout i lidé třeba v americkém Washingtonu na Georgotownské univerzitě, v Irsku či na ostrově San Servolo u italských Benátek.

„Dílo existuje dnes již na více než patnácti místech různě po světě. A myslím, že Václava Havla by to těšilo, není to totiž žádná socha nebo kamenný pomník, kterým bytostně nedůvěřoval a neměl je rád,“ prohlásil Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, která celý projekt zaštiťuje.