„Na první pohled zaujme jejich podobnost s jabloneckými lázněmi, dokončenými o necelý rok dříve. Architektův jasně čitelný rukopis se projevuje nejen typicky ‚hemmrichovskou‘ oplechovanou věžičkou se zvoncovitou střechou, ale také geometrickým dekorem na průčelích a v plavecké hale, ve které se nachází bazén,“ napsal památkář Petr Freiwillig na webu liberec: reichenberg.net.
Vedle libereckého hotelu Schienhof, nyní Praha, představují novoměstské lázně nejnáročnější dosud známou Hemmrichovu práci mimo Jablonecko.
Za výstavbu secesních lázní vděčí novoměstští štědrému daru bohatého místního textilního továrníka Ignáce Klingera.
Ten na stavbu v roce 1909 daroval 160 tisíc rakouských korun a o dva roky později už začaly lázně sloužit. Objekt prošel za dob socialismu řadou necitlivých úprav a na počátku devadesátých let byl dokonce kvůli nevyhovujícím hygienickým podmínkám uzavřen.
Vyhovět památkářům i hygienikům bylo náročné
Záchrana přišla před deseti lety, kdy areál prošel nákladnou, desetimilionovou rekonstrukcí. Ta jim vtiskla znovu svěžího ducha a dala vyniknout eleganci geometrické secese.
„Jde o památkově chráněný objekt, rekonstrukce byla o to těžší, že jsme museli vyhovět památkářům i hygienikům,“ řekl po generální opravě tehdejší místostarosta Nového Města Miroslav Kozák.
Obnoven byl dvanáctimetrový bazén, modernizovalo se zázemí i sauna.
Mimochodem, pokud se do Nového Města vypravíte, povšimněte si jedné místní zajímavosti, kterou je jednotně řešená síť ulic. Cesty spolu většinou svírají pravý úhel a jen málokde je možné nalézt kulatou zatáčku.
Město totiž vzniklo v roce 1584 jako hornická obec pro dělníky, kteří v okolí těžili cín a další barevné kovy.
Na rozdíl od jiných míst, která lidé postupně osidlovali, se zrodilo naráz a podle jednotného plánu. Právě tento přes čtyři století starý projekt dal Novému Městu současný vzhled a přesně určil umístění ulic i náměstí.
