Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Reuters

Přibývá lidí závislých na internetu a mobilu. V Liberci je začali léčit

  • 19
Liberecká neziskové společnosti Advaita, jež se věnuje prevenci a léčbě návykových poruch začala patrně jako první nabízet léčení závislosti na internetu, počítačích a dalších technologiích. V Libereckém kraji je na internetu závislých údajně 30 tisíc lidí.

Bez počítače ještě donedávna nevyšel z domu. A když byl doma, u bojových her nebo sociálních sítí seděl běžně do čtyř hodin do rána. Počítač se pro tohoto třicetiletého Liberečana stal skutečnou závislostí, jako pro jiného alkohol nebo droga.

Vytlačila všechny ostatní životní požitky a inteligentní muž, který počítač navíc potřebuje ke své práci, naprosto ztratil kontrolu nad množstvím času stráveného na počítači.

Teprve nedávno si uvědomil, že má vážný problém a začal jej řešit. Vlastně, uvědomila si to jeho rodina. Jen díky ní vyhledal pomoc v liberecké neziskové společnosti Advaita, jež se věnuje prevenci a léčbě návykových poruch. Letos začala patrně jako první nabízet léčení závislosti na internetu, počítačích a dalších technologiích.

Dnes má první klienty, počítá ale s tím, že jich budou desítky ročně. Jedná se o stále rozšířenější závislost.

Lidé si jen u ní neuvědomují, že ji nezvládají. U tohoto typu závislosti se začíná prosazovat termín gaming.

„V České republice má podle nedávného výzkumu 750 tisíc lidí rozvinuté závislostní chování ve vztahu k internetu nebo je jím ohroženo. V Libereckém kraji to je zhruba okolo třiceti tisíc lidí,“ uvedl terapeut Advaity Jakub Kabíček.

Mladík nechtěl ani chodit ven

„Máme signály, že se to rozšiřuje. Někteří by s tím rádi něco dělali sami a u některých mladých to chtějí řešit jejich rodiče, ale nevědí kam se obrátit,“ upozornil odborný ředitel Advaity David Adameček.

Jedním z klientů Advaity je i sedmnáctiletý mladík, kterého přivedli prarodiče. Závislost na virtuální realitě byla tak velká, že přestal chodit ven a počítač měl zapnutý dlouho do noci. Hoch ve škole usínal, nesoustředil se a zhoršil se mu prospěch.

Ani on si neuvědomoval, že počítač neovládá, ale naopak počítač ovládá jeho. „Určitá aktivita na počítači se stane nejdůležitější v životě a začíná ovládat myšlení. Objevuje se silná chuť zahrát si počítačovou hru, navštívit pornografické stránky, sledovat sociální síť a podobně. Snižují se také reálné sociální kontakty,“ vypočítal Jakub Kabíček příznaky, podle nichž závislý člověk či jeho okolí pozná, že něco není v pořádku.

„Při přerušení se objevuje silné nutkání k činnosti se vrátit i přes racionální úvahy a předsevzetí. Člověk se dostává do konfliktu s ostatními kvůli svému užívání počítače. Bez počítače je také nesvůj, rozrušený a mění se mu nálada,“ doplnil Jakub Kabíček.

Člověk nemůže zcela abstinovat

Podle něj může být varovným příznakem i to, že se člověk v minulosti opakovaně neúspěšně snažil aktivitu na počítači zastavit nebo omezit. Na rozdíl od drog nebo alkoholu nemůže člověk závislý na počítači zcela abstinovat.

Mnozí lidé se mohou snažit vyhnout jen určitým aplikacím nebo webovým stránkám, protože počítač potřebují k práci nebo studiu.

„Pracujeme s osobností takového člověka, aby se víc poznal a uvědomil si, že takové podléhání počítači nese problémy. Často nemá životní přání, nezajímá ho kvalitní jídlo, stačí mu třeba rohlík s máslem, nemá potřebu chodit ven nebo sportovat, zanedbává hygienu,“ řekla Eva Kopecká, vedoucí Centra ambulantních služeb Advaity.

Velkou moc mají podle ředitele Advaity Adamečka rodiče. Měli by sledovat chování dětí na počítači nebo jim ho přímo „dávkovat“.

Syn vytáhl na rodiče nůž

Liberecký psychoterapeut Igor Pavelčák připouští, že je to obtížné. Ve své praxi dokonce řešil i situaci, kdy syn vytáhl nůž na rodiče, když mu chtěli počítač vypnout a poslat ho do školy.

„Na závislosti zadělávají sami rodiče, když před počítač posazují už i malé děti. Obávám se, že to už ani nepůjde zastavit, velmi se to rozšiřuje,“ upozornil Igor Pavelčák.

„V poslední době pozoruji i zvětšující se závislost na mobilním telefonu. Dnes si lidé neumí představit, že jsou bez něj. Někteří z nich pak mají panické úzkosti, když telefon nemají. Je to regulérní závislost. Faktem je, že si svoji závislost nikdo z nich neuvědomuje,“ míní psychoterapeut Pavelčák.