„Nikdy jsem nebyla proti normálním školkám. Ale se svou roční dcerou jsem hledala cestu, jak se vymanit ze systému, kde není možné k dětem individuálně přistupovat,“ vzpomíná na dobu před dvěma lety Ivana Tesárková, provozovatelka lesní školky.
Tehdy na Českolipsku žádná nebyla. Z okolí věděla, že po této službě je velká poptávka. Na vlastním pozemku nedaleko Zákup rozbila loni mongolský stan zvaný jurta a lesní školku sama založila. Dnes má v součtu téměř třicet dětí a čtyři zaměstnance.
„Některé děti chodí jen na odpolední kroužky, jiné tu jsou jeden den v týdnu, pár jich je tu nastálo. Ve větších kolektivech se děti trošku ztrácí, tady jim můžu věnovat víc času,“ říká Tesárková.
Zatímco v ‚klasických‘ školkách jsou děti celý den uvnitř a jdou jen na chvíli ven, v lesní školce jsou celý den venku a dovnitř jdou jen občas. Třeba když se zkazí počasí. Děti si hrají v přírodě a zároveň se učí. Dotýkají se přitom i závažných sociálních témat, o které děti v kamenných školkách ani nezavadí. Například smrti.
Dotknuly se pojmu nekonečno
„Děti našly mrtvou veverku. Nemusela jsem jim složitě vysvětlovat, co se s ní stane, děti na to přišly samy. Jinde by to bylo tabu. Vykopaly jí hrobeček, do něj jí daly oříšky. Nakonec místo označily. Přirozeně pochopily, že každé zvíře, kterému někdo ublíží, zemře a už tu nebude. Dotknuly se časového pojmu nekonečno,“ vypráví Tesárková.
Děti v lesní školce jsou živější, snad i rozjívenější. I to je ale součástí promyšleného plánu. „K dětem se občas přistupuje jako k někomu hloupému. Ale ony takové nejsou, jen jim chybí zkušenost a znalost důsledků. Učím je to rozpoznat. Ráno například začínáme společným kruhem, kdy každé dítě dostává prostor několik minut o sobě mluvit. Zbaví je to stydlivosti před kolektivem,“ dodává Ivana Tesárková.
Dát dítě do lesní školky vyžaduje jistou osvícenost rodičů. A žádné předsudky. Jedním z takových rodičů byla i Libuše Ketnerová. Nelíbilo se jí, jak k dětem přistupují v klasické školce.
„Postupně jsem došla k závěru, že současný systém je pro děti naprosto nevyhovující. Snaží se je tam vecpat do nějaké škatulky. Vůbec se nebere zřetel, co dítě chce. Proto jsem se rozhodla pro lesní školku, kde je dítě od malička napojeno na přírodu,“ svěřila se matka čtyřleté holčičky.
Lesní školky jsou finančně náročné
Nevýhodou lesních školek je jejich finanční nákladnost. Mzdy jim totiž nehradí stát, žijí jen z příspěvků rodičů, které tak pobyt jejich dítěte ve školce vyjde denně na 250 korun.
Českolipský místostarosta Tomáš Vlček (SLK) je lesním školkám nakloněn. „Nepovažuji je za konkurenci těm běžným, spíš o zpestření nabídky,“ konstatoval s tím, že pokud provozovatelé podají žádost o příspěvek, mají velkou šanci získat drobnou dotaci. „Mohli by získat například 20 tisíc korun,“ uzavřel.
