Přístupná pro veřejnost je jen dvakrát do roka. Unikátní kostnice na hřbitově kostela sv. Jakuba Staršího v Letařovicích se pro veřejnost otevírá jen o procesí Božího těla nebo o svatojakubské pouti. Jinak je nevšední oltář z lidských lebek a kostí skrytý v nízkém domku v rohu hřbitova.
I proto jen málokdo tuší, co se uvnitř na první pohled nijak zvlášť zajímavého objektu skrývá. A přitom je co obdivovat. Kostnic je po Česku hodně, ale jen málokterá je svou výzdobou tak vyvedená jako proslulá kostnice v Sedleci u Kutné Hory nebo právě v Letařovicích, kterým byl Sedlec vzorem.
„Historie letařovické kostnice začíná v roce 1654. To je doba po třicetileté válce, kdy zdejší panství přechází pod klášter sv. Jakuba ve Vídni. Jeden z prvních kroků, které řeholnice z Vídně podnikly, byla sanace letařovického hřbitova. Bylo potřeba zřídit nová hrobová místa, takže staré hroby se vykopaly a zachovalé ostatky putovaly do nově vystavěné kostnice. Nicméně tehdy se ještě do žádného výstavního oltáře nesestavovaly. To bylo až mnohem později, někdy po roce 1770, přesné datum nevíme,“ líčí předseda spolku Dubáci Jan Havelka.
„Co ale víme je, že oltář z kostí takto mistrně vystavěl zdejší učitel Maruška, což byl první kantor nově vzniklé školy v Letařovicích. Tomu bylo líto, že kosti v kostnici jen tak leží bez ladu a skladu a dal se do díla. Inspiraci hledal v kostnici v Sedleci. Práce mu trvala několik let,“ dodává.
Právě Dubáci se teď o záchranu kostnice snaží. Už když návštěvník vejde dovnitř, je mu jasné, že kostnice potřebuje renovaci. Propadá se podlaha a prasklá je celá zeď za oltářem.
„Kostnice potřebuje rychlý zásah. Rozpadá se. Budova je součástí hřbitovní zdi, která ale ujíždí ze svahu. Je jasné, že statické zajištění nebude jednoduché. Je potřeba si ale pospíšit, než bude pozdě. Doufáme, že seženeme prostředky, aby se příští rok mohlo začít s renovací, a že seženeme šikovného restaurátora,“ řekl Havelka.
Kostnice už přitom měla namále v roce 1890. Tehdy ji okresní lékař po prohlídce nařídil do 14 dnů zrušit a ostatky pochovat. Naštěstí k tomu nedošlo. Místní protestovali a za zachování kostnice se postavili i Rohanové na Sychrově, kteří si už tehdy uvědomovali její kulturní hodnotu. Další kosti už se tam ale nesměly hromadit.
Zásahem Rohanů se tak unikátní oltář z kostí dochoval. Jenže přišla další rána v roce 1932 v podobě narušené statiky. „V tom roce dostala kostnice novou střechu. Jenže pod její tíhou začalo zdivo praskat. Dochovala se žádost starosty Václava Hlavatého z roku 1941, ve které žádá památkovou správu o dotaci na opravu. Nedostal ji a problém se tak táhne dodnes. Žádná oprava se dodnes nekonala,“ upozorňuje Havelka.
Na stavu kostnice se pak v letech 1990 - 2007 podepsali zloději. Ti sebrali oltářní krucifix a spoustu dalších věcí nejen z kostnice, ale i ze sousedního kostela. Zničili například barokní kazatelnu, ze které vyřezali deskové obrazy. Kde skončily, nikdo neví.
