Stále víc lidí se začíná obracet se žádostí o pomoc na humanitární organizaci Člověk v tísni. Dluhové poradny v Libereckém kraji jedou naplno. Jejich pracovníci pomáhají i s roznosem potravin těm nejpotřebnějším nebo s doučováním dětí. Rodin, kde chybí technika pro online výuku, je stále hodně.
Museli jste kvůli současné situaci nějak omezit nebo naopak rozšířit své služby?
Určitě. Děláme věci, které jsme před pandemií a nouzovými stavy nedělali. Třeba pomoc dětem při distanční výuce. Školy jsou zavřené, běží online výuka a na to jsme museli reagovat. V první fázi jsme se snažili propojit školy a rodiny, kde to nějak vázlo, dělat jim prostředníky. Ne všichni mají doma zázemí pro online výuku.
Pro rodiny, kde nemají technické vybavení, jsme se domluvili s různými IT firmami. Díky tomu můžeme do takových domácností techniku zapůjčit. Ať už je to modem pro připojení nebo notebook. Dětem to slouží jak pro výuku, tak i doučování, se kterým jim na dálku pomáháme. Nebo jsou rodiny, které jsou doma bez elektřiny kvůli dluhům. Tam zase pomáháme se zaplacením, aby děti o výuku nepřicházely.
Jsou ještě domácnosti, kde vybavení pro online výuku chybí?
V těchto dnech zrovna probíhá průzkum, kolik takových rodin je. Bohužel, z prvních reakcí to vypadá, že takových rodin je mnohem víc, než jsme si mysleli. Určitě to nejsou desítky rodin, ale stovky až tisíce za celou republiku. Většina společnosti se ukolébala v tom, že je to víceméně pokryté, že i školy si to nějak pohlídaly, ale není to tak. Kolegyně, která to u nás koordinuje, má denně telefonáty z různých škol nebo od rodičů, že potřebují pomoc. Nemají se jak připojit a děti nemají na čem úkoly vypracovávat.
Je možné, aby vám někdo přinesl notebook, který už nepoužívá, abyste ho předali dál?
Tohle neděláme. Jak jsem říkal, máme spolupráci s různými IT firmami, přes které to řešíme. Navíc, my tu techniku do rodin jen zapůjčujeme, nedostanou ji natrvalo. Mají tam už rovnou nastavené programy, které školy pro výuku používají a umíme ten počítač i vzdáleně spravovat. Chápu, že by chtěl někdo pomoci svým starým notebookem, ale my se to snažíme dělat tak, aby to mělo ten efekt, který potřebujeme. Nechceme se změnit na opravnu počítačů. Ale je určitě možné se obrátit s touto nabídkou přímo na školy. Protože ty po technice hodně volají a určitě by takový dar přijaly.
Co dál jste museli ve vaší činnosti změnit, přizpůsobit situaci?
U mnoha klientů jsme museli přejít do režimu kontaktů přes telefon. To je další věc, kterou jsme se museli naučit, protože naše práce je především kontaktní a v terénu. Což teď kvůli různým omezením a hygienickým nařízením není až tolik možné. Ale snažíme se naše služby nijak neomezovat, protože počet potřebných stoupá.
Ale asi není možné všechny vaše klienty sehnat po telefonu, ne?
Většinou telefonujeme my jim a je pravda, že v některých případech je to složitější. Někteří lidé, se kterými pracujeme, mění telefony velmi často, nebo ho ani nemají. Tam, kde to přes telefon nejde, snažíme se udržet osobní kontakt za přísnějších hygienických podmínek. Rozšířili jsme i možnost toho, aby klienti mohli přijít za námi. Máme konzultační místnosti v Liberci, Hrádku, Frýdlantu, v Novém Městě pod Smrkem a podobně, takže i osobní styk je nadále možný.
Předpokládám, že většina lidí se teď na vás obrací kvůli problémům s penězi a dluhy. Nebo se mýlím?
Je to tak. Rozšířili jsme proto i Help linku při pomoci v dluzích. Máme webovou stránku jakprezitdluhy.cz. Jsou tam různé tipy, odkazy, kontakty na dluhové poradny i telefonní číslo na Help linku, kam mohou lidé v pracovních dnech volat. Zavedli jsme i novou službu, když mají lidé potíž s mobiliární exekucí. Tedy, když k nim přijde exekutor a začne sepisovat majetek, který chce prodat v dražbě. Pro takové případy jsou přímo vyhrazené hodiny, kdy na Help linku volat, hodně toho přibývá.
Také se rozšířila cílová skupina, která naši pomoc vyhledává. Lidé, kteří ještě před rokem nebyli našimi klienty, kteří sice byli s příjmy nebo prací na hraně, ale dokázali si pomoci sami, se teď na nás obrací. A je jich čím dál víc. Nikdy předtím nežádali o žádné sociální dávky, ale teď hledají pomoc u našeho dluhového poradenství nebo spadají do našich terénních programů.
Ocitli se v tíživé situaci kvůli různým vládním opatřením?
Setkáváme se s tím. Dost často jde o lidi, kteří pracovali na dohodu a ze dne na den se jim to změnilo. Jsou bez práce. Hodně se na nás obrací také lidé z cestovního ruchu, pohostinství, lidé, kteří se živili úklidem v různých firmách, to jsou asi nejčastější případy.
Co jim radíte, jak pomáháte?
Pro každého klienta navrhujeme konkrétní řešení, vždy je to individuální. Připravujeme s nimi insolvenční návrhy, zabýváme se exekucemi, které jsou vydané neoprávněně, informujeme je o jejich právech, ale i povinnostech. Dluhy se platit mají. Neříkáme jim: nic neplaťte. To není smysl naší práce. Ale na dluhy jsou navázané další poplatky, které nejsou vždy morální nebo v souladu se zákonem. Na ty se hlavně zaměřujeme. Máme také zkušenosti, že některé mobiliární exekuce neprobíhají tak, jak by měly, to také řešíme.
Nebo nasměrujeme klienta k jinému, lepšímu řešení. Třeba přijdou s tím, že chtějí oddlužení. Ale po čase přijdeme na to, že zrovna tento způsob pro ně není vhodný, ale pomohlo by něco jiného. Pokud přijde někdo, kdo má dluhy obrovské a je jasné, že je není schopen splatit, tak mu v první řadě nezamlčujeme, v jaké situaci je. Ale často i samotná psychická podpora z naší strany je pomocí. Ti lidé jsou často rádi, že se s nimi vůbec někdo baví a naslouchá jim, pomáhá jim tou situací projít.
Je vás na to dost, nebo byste potřebovali posílit?
V Libereckém kraji má Člověk v tísni třicet pět pracovníků. Z toho tři vykonávají administrativní práce a zbytek pracuje v terénu a s klienty. Takže je nás na to relativně dost. Řídíme se i podle toho, kde jsou naše služby zapotřebí, spolupracujeme i s dalšími sociálními organizacemi. Snažíme se obsazovat i místa, kde jsme předtím nepůsobili nebo kde dluhové poradenství není. Nedávno jsme takhle začali nově působit třeba v České Lípě.
Vím, že jste také navázali i spolupráci s Potravinovou bankou Libereckého kraje. V jakém smyslu?
Ano. Oni tam sestavují balíčky potravin ze zásob, které mají, a my ty balíčky roznášíme lidem, kteří je potřebují. Jde o klienty, kteří se dostali do svízelné situace právě kvůli koronakrizi a omezením, která s tím souvisí. Bohužel, zásoby v Potravinové bance se tenčí. Ta pomoc je skutečně potřebná. Směřuje k lidem, kteří z měsíce na měsíc přišli o práci, neměli žádnou finanční rezervu, protože už předtím si nemohli nijak vyskakovat a najednou zůstali doma a nemají ani na jídlo pro děti.
Běžně provozujete i předškolní kluby a nízkoprahová zařízení pro děti. Ta teď fungují, nebo ne?
Běží to spíš v individuální formě, abychom vyloučili co nejvíc případných rizik spojených se šířením covidu. Takže nízkoprahové kluby fungují, ale děti tam nechodí ve skupinkách, ale po jednom ke konkrétnímu pracovníkovi. S ním si mohou popovídat, řešit nějaké své problémy, ale hlavně je to teď zaměřené na doučování.
Co tato situace způsobí podle vás ve společnosti? Neprohloubí se ještě víc rozdíly ve vzdělání, v příjmech, ve všem?
Zatím fungují různé podpůrné programy pro podnikatele, živnostníky a podobně. Ale ty až skončí, tak očekáváme v dluhovém poradenství a poradenství v obtížných životních situacích velký nárůst klientů. Pokud jde o školní děti, tak u nich se rozdíly budou určitě zvětšovat. Jak už jsem říkal, jsou děti, které mají možnosti distanční výuky omezené. A ne všechny školy jedou online výuku. Někde jen pošlou úkoly na týden dopředu. Přitom kontakt dětí s učitelem je důležitý. Neříkám, že to musí být každý den několik hodin, ale aspoň párkrát za týden to rozhodně prospěje.
Školy se nemohou spoléhat na to, že většinu na sebe převezmou rodiče. Třeba u prvňáčků. Naučit dítě psát je odborná činnost. Navíc jsou rodiče, kteří mají jen základní školu nebo zvláštní školu, nemají k tomu znalosti, které jsou potřeba. Takže se obávám, že rozdíly mezi dětmi se značně prohloubí.
Čím by vám teď mohl někdo pomoci? Co byste uvítali?
Například doučování dětí máme nastaveno na dobrovolnících, takže tady je možnost se přihlásit. Spolupracujeme i s Technickou univerzitou, kdy mohou studenti svoji praxi vykonat u nás právě formou doučování dětí. Je také možné přispět na naši činnost finančně. Na našem webu se lidé dozví, jak to udělat. Na jaře jsme vyhlásili sbírku, ze které ještě teď některé věci běží, jako třeba zmíněná potravinová pomoc. A určitě bude pomocí i to, když se lidé budou chovat zodpovědně, dodržovat opatření, aby zdravotnictví mohlo fungovat v normálním režimu. To je to nejmenší, co pro tohle může každý jeden z nás udělat.
