Hercům, zpěvákům a tanečníkům posílá fotografie z představení a na nich pak je nafotit domácí verzi.
„Nazvali jsme to Děláme doma scény. Je to proto, aby nevyšli ze cviku a připomněli si svoje role. Zároveň je pobízíme, aby v sobě našli kreativitu a chuť dělat věci, které pobaví naše diváky,“ vysvětluje mluvčí divadla Jakub Kabeš, kterého těší, že umělci zapojili i své děti, rekvizity nebo třeba plyšáky.
Zdeněk Kupka, který se nedávno představil jako Hercule Poirot, při přefocení snímku z Vraždy v Orient expresu použil kleště na grilování, Jan Jedlinský zase místo telefonu drží novorozeně a plínky.
Syna do focení zapojili i Poláchovi, na kterých bylo ztvárnit snímek z opery Rusalka. V té září Věra Poláchová, role vodníka se tak ujal její manžel Martin.
„Probíhalo to rychle, protože byla hrozná zima, asi čtyři stupně Celsia,“ vzpomíná na focení Polách, podle kterého byly nejtěžší přípravy.
„Neměli jsme kromě našeho jedenáctiletého synka nikoho, kdo by mačkal spoušť. Musel jsem nainstalovat stojan na foťák a celé to zaměřit, aby chlapec už jen zlehounka mohl stisknout spoušť,“ přibližuje Polách, který zprvu proklínal, jakou fotku divadlo vybralo, ale nakonec si focení všichni užili.
Snímky postupně vycházejí na facebookových stránkách divadla. Není to ale jediná aktivita, kterou v tuto chvíli zaměstnává herce.
Komediální příběh o záchraně lidstva
„Připravujeme online seriál Operace Archa, který poběží jednou týdně na Facebooku až do té doby, než skončí všechna karanténní opatření. Částečně půjde o improvizaci, protože na přípravy nebude moc času. Jeden díl by měl trvat zhruba dvacet minut,“ odhaluje Kabeš.
V prvním pilotním dílu se diváci můžou těšit například na herce Martina Polácha, Ondřeje Kolína nebo Janu Hejret Vojtkovou. Děj seriálu se odehrává v Liberci.
„Pustili jsme se do velikého dobrodružství, každý týden napsat zhruba půlhodinovou epizodu, nazkoušet ji a naživo odvysílat na tři kamery jako v pionýrských dobách televize. Ale kdy jindy zkusit věci jinak než teď,“ říká šéf činohry Šimon Dominik.
„Doufám, že si náš komediální příběh o záchraně lidstva, naplánované v tajemných sklepeních liberecké radnice, najde své diváky a přinese jim aspoň na chvíli pocit, že sedí v divadle, jako by se venku nic nedělo. Ostatně proto vysíláme naživo a ne ze záznamu. Jsme divadlo vznikající každý večer znovu a právě tenhle neopakovatelný pocit, být přítomen při zrodu čehosi živého, chceme divákům nabídnout, byť zatím jen přes internetové připojení“, dodává.
Už teď ale divadlo spustilo rovněž na Facebooku jinou pravidelnou relaci, a to Čtení na dobrou noc.
„Chceme každý všední den ve 22.30 udělat takový večerníček pro dospělé, protože si myslíme, že pro děti je toho přes den už hodně, ale rodiče jsou malinko zanedbávaní,“ myslí si Kabeš. První večery patřily Edgaru Allanu Poeovi, kterého četl Jan Jedlinský. Autoři i herci by se však do budoucna měli střídat.
Do toho se ale divadlo pomalu připravuje na běžný chod. „Činohra začne zkoušet Blbce k večeři, který měl mít premiéru koncem dubna, ale to se asi nestane. Nicméně zkoušky dojdou až do finální fáze, aby se hra mohla nasadit co nejdříve to bude možné,“ zakončuje Kabeš.
