Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Liberec klesl z architektonické první ligy do okresního přeboru

  8:26aktualizováno  8:26
Liberec hrál v 60. a 70. letech minulého století první housle v československé architektuře. "To byla extraliga, to vám poví každý, a dneska je to okresní přebor," hodnotí současný stav architekt Miroslav Masák.

Liberec | foto: Michal Klíma, MAFRA

"A to město je s tím spokojeno. To je zvláštní," dodává Masák v nové knize Liberec (s podtitulem urbanismus, architektura, industriál, pomníky, objekty, památky).

Autorem knihy je historik architektury Jaroslav Zeman, který se věnuje architektonickému a urbanistickému vývoji Liberce po roce 1989. Podle něj se objednavatelé a investoři zprvu rekrutovali z rychle zbohatlých podnikatelů s minimem vkusu a kulturního rozhledu. "O tom svědčí rozsáhlé vilové kolonie, pro které se vžil pojem sídelní kaše," píše Zeman.

Fotogalerie

Zemana při hodnocení porevolučního vývoje města štvou i nové obchoďáky. Jak konstatuje, dosud nejtvrdší zásah do obrazu Liberce znamenají dvě nedávné stavby: obchodní centra Plaza a Forum.

Plaza je podle něj těžkopádný a nezáživný projekt, který nenávratně narušil centrum města, třeba tím, že nedodržuje historickou uliční síť. Autorům Fora se zase "podařilo zakrýt jedinečný pohled na okolní horské panorama".

Stavba podle Zemana nemá žádné městotvorné kvality, naopak, lze očekávat, že se kvůli Foru zhorší již tak zlá dopravní situace v dolním centru a dojde k postupnému umrtvování tradičních tepen Liberce, totiž Benešova náměstí a ulic Pražské a Moskevské.

Najdou se i pozitiva

Zeman ovšem v knize o Liberci, jež mapuje architektonický a urbanistický vývoj města od jeho počátků ve 13. a 14. století až po dnešek, nabízí i pozitivní příklady.

Vynikající stavbou je podle něj Krajská vědecká knihovna, postavená v letech 1995 až 2000, jejímž autorem je liberecký architekt Radim Kousal. Ten paradoxně stojí i za tolik kritizovaným projektem obchodního centra Forum.

"Vedle nepopiratelných architektonických kvalit budova disponuje skutečně citlivým urbanistickým zasazením do intravilánu města na ose radnice-divadlo. Odstranila se rušivá proluka v místech bývalé synagogy a opětovně se opticky uzavřel prostor náměstí Dr. E. Beneše," poznamenal Zeman o knihovně.

Vedle knihovny hodnotí Zeman kladně také třeba rekonstrukci budovy České spořitelny ve Felberově ulici nebo pobočku Komerční banky na Benešově náměstí a řadu dalších budov.

Zeman: Nezbývá tak, než doufat

Celá kapitola o Liberci po roce 1989 nicméně nevyznívá právě jásavě. "Současná situace nevyhlíží příliš optimisticky," přiznal Zeman.

"Mizí svědci minulosti, střed města zaplňují bezduchá nákupní centra, novodobé paláce konzumu, a beze stopy už zanikl silný textilní průmysl, symbol prosperity města, jehož místo zaujaly montovny autodílů. (…) V architektuře je hlavním rysem současné prázdné, arogantní developerské produkce snaha o maximální zhodnocení stavební parcely, což zpravidla přináší přinejmenším tísnivý a rozpačitý výsledek," napsal.

Napište nám

Co je největší architektonická hrůza, která po roce 1989 vznikla v Liberci? Pište na jan.stransky@mfdnes.cz

Dodal, že ačkoliv šedivé normalizační bezčasí vystřídalo výrazné oživení, kdy se zanedbaná metropole začala pomalu probouzet, naděje a přísliby, které nová doba přinášela, se nenaplnily. Podle něho se naopak objevily první výrazně předimenzované stavby, bezradný postmoderní Palác Syner či neinvenční kolos Okresního soudu a Krajského soudu v Liberci.

"Klientelismus městské samosprávy, tlak investorů, divoká neregulovaná výstavba a účelové změny územního plánu posléze přinesly trpké plody v podobě obřích nákupních hangárů v centru města. Smutným mementem tohoto přístupu jsou milionové jámy po nedokončených megalomanských projektech na Perštýně a v areálu bývalé Textilany, zvýrazňující už tak dezurbanizovaný ráz Liberce."

Podle Zemana nezbývá tak, než doufat, že prázdné plochy by alespoň mohly být šancí a výzvou do budoucna.

Zeman končí větou, která by měla všechny porevoluční liberecké vůdce strašit ve snech: "Každá generace zanechala na tváři města svou stopu a záleží jen na nás, co svým potomkům zanecháme my."

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Německý umělec Gunter Demnig v ulicích Liberce položil Stolpersteiny. Tyto...
Další kameny připomínají osudy Židů, pokládání provázely protesty

Židovská modlitba zněla tento týden libereckými ulicemi. Provázela pokládání Stolpersteinů, tedy kamenů, o které se zakopne. Ve třech ulicích je do dlažby před...  celý článek

Lotyš Ansis Ataois Běrzinš u libereckého soudu.
Soud souhlasil s vydáním Lotyše, který protestoval proti své vládě

Liberecký krajský soud vydal souhlas s vydáním lotyšského občana Ansise Ataolse Berziňše do Lotyšska v souvislosti s protivládními protesty v jeho zemi....  celý článek

Kumburk býval nepřekonatelnou pevností, jež střežila Podkrkonoší a Český ráj...
Býval nedobytnou pevností, teď slávu mocného Kumburku oprašují v muzeu

Už nikdy nebude Kumburk nepřekonatelnou pevností, jež střežila Podkrkonoší a Český ráj před nepřátelskými vpády. Jeho slávu si však mohou fanoušci české...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.