Div přírody. Jeho záda jsou jako vrata do stodoly, břišní svaly připomínají dlažební kostky, obvodem bicepsu může konkurovat kruhovému objezdu. Silák Václav Češka z Liberce přitom ještě před dvěma lety vážil 165 kilo, nosil velikost 7XL a byl mistrem světa v powerliftingu, neboli silovém trojboji. Uzvedl při něm 1,2 tuny.
Od ledna 2018 dokázal 65 kilo zhubnout a stát se kulturistou, tedy etablovat se v naprosto jiné disciplíně. Podobnou metamorfózu svět sportu téměř nepamatuje.
„Já měl velikou výhodu v tom, že cvičím od patnácti let bez pauzy ne delší než čtrnáct dní. Další nespornou výhodou bylo, že díky několikaletému věnování se silovému trojboji, kdy jsem dřepoval s váhami 525 kg+, jsem byl poměrně dost osvalený. Jen to bylo schované pod tukovým kabátem. Takže jsem to „jen“ musel odkrýt,“ přiznává čtyřiatřicetiletý Češka, v civilu dozorce v liberecké vazební věznici.
V roce 2017 oznámil konec kariéry powerliftera. Víc už nebylo kam stoupat, stal se historicky prvním Čechem, který v silovém trojboji uzvedl 1 200 kilogramů. Věděl, že překonání této mety by ho mohlo zabít. Při tréninku zvedal půltunová železa, utrhl si svaly, vyhřezla mu ploténka, ucpaly se mu ledviny nebo mu vlivem tlaku stříkala krev z prasklé oční cévy. „Svou dceru chci jednou odvést k oltáři po svých, ne na vozíku,“ zdůvodnil tehdy konec kariéry liberecký bachař.
Z jídelníčku odstranil cukr i pečivo
S rukama v klíně ale dlouho nevydržel. Dramaticky upravil jídelníček a začal shazovat kila a rýsovat si postavu. „Byl to takový poznávací zájezd. Šlo o to hlavně zjistit, jak na co reaguji a jak reaguje moje tělo. Vše je prostě o vůli, stravě, pohybu. Začátek byl jednoduchý – přestat se cpát nesmysly – cukr, pečivo, smažené a nezdravé tuky,“ vzpomíná Václav Češka.
Dieta to byla rázná. Přiznává, že první měsíce přežíval jen na vařené rýži a rybě. Cukr se pro něj stal zakázanou věcí. Dnes mu už nechybí. A to ani ten přírodní, v ovoci. „Ovoce si dnes dám opravdu jen svátečně. Sladké nejím vůbec, vlastně už si ani nepamatuji, kdy jsem něco sladkého naposledy měl. Cukr jako každá droga se dá vysadit. Komplexní sacharidy do sebe samozřejmě dostávám v bramborách a rýži,“ prozrazuje silák.
Češkovo tělo se začalo měnit před očima. Dnes s odstupem času přiznává, že transformace z cvalíka ve svalovce byla těžká nejen pro něj, ale i jeho rodinu.
„Okolí to přijímalo rozporuplně. Mnozí mě nepoznávali, mnohé to děsilo, když se mi začaly propadat tváře. Mnozí fandili, jiní naopak odsuzovali a další mi házeli klacky pod nohy. Ale i to mi pomáhalo a hnalo dál a dávalo sílu to nevzdat,“ tvrdí kulturista.
„Mé rodiny mi bylo líto“
Největší zkouškou vztahu s jeho manželkou pak byly poslední tři měsíce před Češkovou účastí na mistrovství Čech v kulturistice konané v dubnu v Mladé Boleslavi. Češka tam skončil na druhém místě a dokázal, že začít s kulturistikou jde i po třicítce.
„V době přípravy na soutěž, která trvala zhruba tři měsíce ostré diety a cvičení, jsem chodil dvakrát až třikrát denně každý den do posilovny. Po noční, před noční, před denní, po denní, prostě jsem tam byl skoro stále. Mé rodiny mi bylo líto. To byly doopravdy krušné časy, kdy i v důsledku dopadu diety na psychiku a organismus jsem se do sebe zavřel a prakticky nekomunikoval s nikým,“ otevřeně připouští Václav Češka.
U kulturistiky chce i nadále zůstat, ví totiž, že pro tělo není tak nebezpečná jako silový trojboj. Žádný pevný cíl si však nestanovil.
„Momentálně o tom nepřemýšlím. Beru to jako neskutečnou zkušenost, kdy mi tato příprava hodně otevřela oči nejen co se sportu týče, ale i v pohledu na svět. Člověk s omezeným přísunem živin a ke konci i vody se na svět dívá naprosto jinak,“ dodává Václav Češka.
Signálem k návratu k silovému trojboji by pro něj mohlo být pouze překonání vlastního rekordu. To však zatím žádný jiný silák dosud nesvedl.
