„Měl jsem svoji diskotéku a posilovnu. Dělal jsem fitness trenéra a předváděl na přehlídkách,“ vzpomíná Kůrka. „Dřív jsem vstal na devátou, šel jsem si zacvičit, následovala přehlídka a já měl na nějaký čas vyděláno. Večer jsem se pak šel pobavit do baru. Druhý den jsem vyspával. Dělal jsem si, co jsem chtěl.“
Pak ale přišla pandemie koronaviru a vše utichlo. „Můj život se změnil radikálně. Zhroutil se mi celý svět. Musel jsem všechno překopat. Vzali mě do zastavárny. Není to ale typická zastavárna. Je tady především zlato, elektronika a další dražší kousky,“ vysvětluje Muž roku 2016.
Věřil, že zavírat už se nebude
V zastavárně působí už téměř rok, přestože si na léto odskočil k původní profesi. „Když se začalo před létem rozvolňovat, dal jsem výpověď. Každý říkal, že už se zavírat nebude, že si to ti nahoře nemůžou dovolit. Ale přišla druhá vlna. Pro mě tu už ale nebyla práce, tak jsem chodil po různých brigádách. Dělal jsem na stavbě nebo jsem rozvážel sushi. Ale teď mě vzali zpátky, mám na starost marketing. Nebo zaučuji nové lidi, jako například v Liberci. Musel jsem se sem kvůli tomu přestěhovat,“ říká Kůrka, který dříve pracoval ve věznici. I tam se ucházel o místo.
„Měsíc jsem dělal psychické a fyzické zkoušky, oběhl jsem si doktory. Ale den před nástupem mi přišel mail, že se ředitel z nějakého důvodu rozhodl mě nevzít. Možná je to tím, že jsem se v jednom článku zmínil, že moc nemusím policisty a že jsem přišel o řidičský průkaz kvůli alkoholu.“
Přesto Muž roku a příležitostný herec, který se nedávno objevil v seriálu Slunečná, nevěší hlavu. „Pomáhá mi sport, to je klíč. Kdybych si čtyřikrát pětkrát týdně nezaběhal nebo nezacvičil, tak bych to asi úplně nezvládal. I patnáctiminutová procházka vyčistí hlavu a změní náladu.“
