Hitler mi umožnil cestovat, žertuje pamětnice koncentráků. Dostane medaili

  15:55aktualizováno  15:55
Ona byla Židovka, která skončila ve vyhlazovacím táboře, on se narodil v rodině sudetských Němců a za války musel narukovat do wehrmachtu. Oba útrapy druhé světové války přežili, usadili se v Liberci a předávají zkušenosti mladší generaci. Město je teď ocení.

Marta Kottová z Liberce je dnes jedním z mála lidí, kteří přežili holokaust. Prošla Terezínem i Osvětimí. | foto: MAFRA

Marta Kottová a Ervín Šolc získají za mimořádné zásluhy o rozvoj města v oblasti demokracie a lidských práv Medaili Liberce.

„To, že udělíme medaile souběžně právě těmto lidem má symbolicky připomenout útrapy příslušníků národnostních menšin za druhé světové války a po roce 1945. A také jejich snahy o otevřený dialog a rozvoj demokracie po roce 1989. Oba kandidáti se dlouhodobě snaží pěstovat pocity sounáležitosti a tolerance zejména u nastupující generace Liberečanů,“ vysvětlil Ivan Langr, náměstek libereckého primátora, který na medaili navrhl právě osobnost Marty Kottové.

Rodiče zemřeli v plynové komoře

Ta se jako třináctiletá židovská dívka dostala i s celou svou rodinou do transportu, který mířil do terezínského ghetta. Později ji i s jejími rodiči převezli nacisté do vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince.

Zatímco její rodiče neprošli selekcí a ještě v den příjezdu zemřeli v plynové komoře, Marta spolu se svým bratrem Viktorem a několik málo dalšími lidmi transport přežili.

„Netuším, jak jsem v Osvětimi byla dlouho, jestli týden nebo měsíc. Nebylo mi tehdy ani patnáct let, a nikdy jsem v Osvětimi nebyla schopná pochopit, že ten kouř, který se snáší nad námi, je maminka a tatínek, to se prostě nedá, takový to byl šok a hrůza,“ líčila před časem strašlivé vzpomínky Marta Kottová.

Před vánocemi v roce 1944 se přes koncentrační tábor Gross-Rosen dostala do továrny na zpracování lnu v Mährensdorfu. Do Prahy se pak vrátila až po osvobození v květnu 1945. Do Liberce se přistěhovala se svým manželem v devadesátých letech, kdy přišla za synem.

V roce 2008 obdržela od prezidenta Václava Klause medaili Za zásluhy o stát v oblasti výchovy. Návrh na udělení medaile Liberce je symbolicky spojen se vzpomínkou na 75. výročí transportu Marty Kottové do Terezína, kde také začal její tříletý boj o život.

„A nevybrala jste si blbou cestovku?“

„Celý život se přitom věnuje mladší generaci, které se snaží předat varovné memento holocaustu, aby se na tragédii vyvraždění šesti milionů evropských Židů nezapomnělo. Stále navštěvuje školy a nejrůznější studentské a vzpomínkové akce, kde o svých zážitcích z mládí přednáší,“ přiblížila Jana Kodymová, mluvčí libereckého magistrátu.

„Dětem říkám, že jsem od dětství ráda cestovala, a první, kdo mi to začal splňovat, byl Hitler. Terezín, Osvětim, Gross-Rosen a Mährensdorf,“ vyjmenovala před pár lety Marta Kottová koncentrační tábory, kterými prošla.

„A děti jsou úžasné. Jednou se mě jeden chlapec zeptal, jestli jsem si náhodou nevybrala blbou cestovku,“ dodala.

V Itálii padl do zajetí

To příběh Ervína Šolce se začal psát v roce 1927, kdy se narodil v Liberci do česko-německé rodiny. Za války musel narukovat do wehrmachtu a při službě v Itálii padl do amerického zajetí. Podařilo se mu však utéci.

Do Liberce se vrátil až v roce 1947, bez státní příslušnosti i bez znalosti českého jazyka.

Pro Ervína Šolce bude medaile oceněním jeho práce v rozvoji města v oblasti česko-německých vztahů. V roce 1991 organizoval zorganizoval první Česko-německé dny, jejichž hlavním hostem byl tehdy Otto von Habsburg. O rok později pak založil Zemské shromáždění Němců v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

„Návrh na ocenění podala Věra Vohlídalová, emeritní ředitelka Krajské vědecké knihovny,“ zmínila mluvčí magistrátu. V minulosti získali medaili města takové osobnosti jako plukovník Stanislav Hnělička, herec František Peterka, běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová, sbormistr Severáčku Milan Uherek či historik Rudolf Anděl. A v letošním roce ji obdržel také bývalý ředitel zoologické zahrady Josef Janeček.

Nejčtenější

První pacient s otravou krve je doma. Chci odškodné, říká podnikatel

Devět lidí má po operaci ve Frýdlantě otravu krve.

Prvního z devíti pacientů postižených otravou krve po operaci v soukromé Nemocnici Frýdlant propustili lékaři Krajské...

V jedné z lahviček anestetika z frýdlantské nemocnice se našla bakterie

Devět lidí má po operaci ve Frýdlantě otravu krve.

Vyšetřování otravy krve pacientů ve frýdlantské nemocnici ukázalo, že jedna z lahviček s anestetickou látkou byla...

Pacientům nezpůsobila otravu krve inhalační anestezie ani dezinfekce

Devět lidí má po operaci ve Frýdlantě otravu krve.

Sedm z devíti pacientů, kteří minulý týden po operacích v soukromé nemocnici ve Frýdlantu dostali otravu krve, zůstává...

Auto vjelo před vlak na přejezdu v České Lípě, zemřel tamní zastupitel

Smrtelná srážka auta s vlakem na přejezdu u České Lípy (5. prosince 2018)

Tragická nehoda zastavila po půl jedenácté provoz na rychlíkové trati u České Lípy. Na železniční přejezd se světly na...

Bakterie z lahvičky anestetika se našla i v krvi pacienta s otravou

Devět lidí má po operaci ve Frýdlantě otravu krve.

Ve zjišťování příčiny otravy krve, kterou utrpělo devět pacientů po operaci v soukromé frýdlantské nemocnici, je další...

Další z rubriky

Propadlé stropy, neteče voda. Majitel chátrajících domů jen vybírá nájem

Lidé se museli z domu v liberecké ulici U Kolory vystěhovat, hrozilo, že se...

Byty bez vody a elektřiny. Přesto za předražené nájemné. To jsou společné znaky domů, které vlastní podnikatel Radim...

První pacient s otravou krve je doma. Chci odškodné, říká podnikatel

Devět lidí má po operaci ve Frýdlantě otravu krve.

Prvního z devíti pacientů postižených otravou krve po operaci v soukromé Nemocnici Frýdlant propustili lékaři Krajské...

Ve Stráži pod Ralskem čerpají z podzemí jedy. Přemění je na čistou vodu

Neutralizační a dekontaminační stanice ve Stráži pod Ralskem

Unikátní zařízení zprovoznil ve Stráži pod Ralskem státní podnik Diamo. Na místě, kde dříve probíhala chemická těžba...

Najdete na iDNES.cz