Ani personál to nesnášel dobře. Prostory psychiatrického oddělení v budově E v areálu liberecké nemocnice odpovídaly místy záběrům z hororových filmů. Z šedivých, ponurých chodeb v budově z roku 1895 deprese čišela přímo ze zdí. Neútulné pokoje, sociální zařízení pro pacienty na chodbě.
„Je pravda, že ani personál to nesnášel dobře a ne všichni to dali. Někteří tu zase vydrželi jen proto, že je psychiatrie natolik zajímala, že dokázali přehlédnout všechny nedostatky, které tu byly. Nebyly tu třeba šatny, sprchy či WC pro personál. Byl tu jeden záchod na celý dům,“ popisuje vrchní sestra Martina Löffelmanová. To se teď všechno změnilo. Klasicistní dům prokoukl jak zvenku, tak hlavně uvnitř.
Oddělení zůstalo v historické budově
„Změnili jsme tu veškerou dispozici, protože ten dům vůbec nebyl pro psychiatrické oddělení vhodný. Dřív tu bylo plicní oddělení, pak rentgeny, jeden čas tu také sídlila hygienické stanice. Jen těžko jsme tu mohli uplatňovat standardy hodné 21. století v péči o psychiatrické pacienty. Přitom právě prostředí při léčbě hodně pomáhá. Ale nechtěli jsme ten starý dům zbourat, i když by proti tomu neměl nikdo námitky. Ale chtěli jsme záchranou historické budovy zachovat i určité architektonické dědictví Liberce,“ sdělil přednosta Centra psychiatrie Jaromír Hons.
Přestavba klasicistní budovy naproti porodnici přišla na 148 milionů korun. Podstatná část peněz se podařila získat z evropských fondů na reformu psychiatrické péče.
Liberec je jedním ze šesti projektů, které fond v České republice podpořil. „Díky tomu už nebudou hospitalizovaní pacienti na pokoji po čtyřech, ale jen po dvou. A na všech pokojích je sociální zázemí. Hodně jsme dbali i na zachování intimity, aby se pacienti mohli léčit v klidu. Bohužel, tato intimita v České republice není pořád standardem,“ zmínil Hons.
Kamery vidí na všechny pacienty
Velká pozornost se také kladla na bezpečnost pacientů i personálu. „Máme teď prostornější sesternu a nový kamerový systém, kterým vidíme všechny pacienty. Nábytek a další vybavení pokojů se vybíral s důrazem na to, aby se pacienti nemohli zranit. Rozhodně je to obrovská proměna i co se týká zázemí pro personál. Proto doufáme, že i díky tomu by se u nás mohlo někomu novému zalíbit. Máme třeba nedostatek sester,“ přibližuje Löffelmanová. Kapacita na liberecké psychiatrii je 56 lůžek. Průměrná doba hospitalizace tam je 17 dní, ale podle potřeby i déle.
„Máme tu pacienty, které potřebujeme umístit i jen na týden, než se jejich stav zklidní. Největší podíl pacientů máme s psychotickými poruchami, tedy se schizofrenií či s bludy. Potom pacienty s poruchami nálad, depresemi a manickou symptomatikou nebo nemocemi mozku způsobenými třeba stářím,“ popisuje primář Hons.
On i jeho kolegové sledují také současnou situaci ve společnosti, kdy pandemie covidu přináší i nárůst psychických onemocnění spojených se strachem ze ztráty zaměstnání, s problémy ve vztazích či obavami z nákazy. „Jsme zrovna v období, kdy ty deprese po Vánocích probíhají a počítám, že největší kulminace pacientů bude počátkem jara,“ dodal Hons.
