V jejím patře bývala kdysi noblesní kavárna, ještě později třeba obchod a nejnověji zaplivaná nonstop herna. Ale už za necelý týden by se měla opět představit prvním hostům. Otevře se tu totiž nový podnik.
„Vždycky se mi tyhle prostory líbily, třeba ty nádherné vysoké stropy, to je krása. A protože jsem vždycky chtěl mít bar, tak si ho otevřu. Splnil jsem si sen,“ usmál se budoucí restauratér Petr Víteček.
Historické detaily včetně vitráží zůstanou
Sám má staré věci rád, takže všechny historické detaily zůstanou zachovány.
„Škoda jen, že nemůžu rekonstrukci provést tak pečlivě, jak bych chtěl. Třeba původní vysouvací okna jsou v mizerném stavu, ale jejich oprava nebo výroba replik by stála strašných peněz,“ posteskl si.
Zatím tak alespoň provede to, na co síly a peníze stačí: elegantní dřevěné obklady nosných sloupů se zrcadly se omyjí a vyčistí, stejně tak okna s jedinečnými vitrážemi.
Práce je opravdu hodně. „Začali jsme malbami na zdech, protože ty staré byly hrozné. Odmašťovalo a penetrovalo se a pořád to není ono. Za ta léta to tu bylo všechno nasáklé mastným povlakem z cigaretového kouře,“ řekl Víteček.
Bar rozzáří vhodnější lustry
Hosté usednou k novým stolům na nové židle, obsluha nalezne útočiště za zděným barem. „Bylo potřeba udělat novou elektřinu, nainstalujeme nové, stylově vhodnější lustry,“ nastínil.
„Do budoucna plánuju ještě opravit a zrekonstruovat oboje toalety. Stejně tak bych rád položil novou dlažbu na podlahu, ta současná je ještě ze socialistických dob, kdy tu byl obchod.“
Víteček má tu výhodu, že je sám řemeslník. „Živím se stavařinou, takže ušetřím, protože si skoro všecko udělám sám.“
Vydatně mu přitom při rekonstrukci nepomáhá nikdo jiný než místní štamgasti. „Montují třeba nábytek nebo osekávají lepidlo z dlažby. Vždycky přijdou a ptají se, jestli nepotřebujeme s něčím pomoct. Už se těší, teď totiž nemají moc kam chodit,“ dodal Víteček.
Z obnovy mají radost i památkáři
Pracuje se od sedmi ráno do noci, soboty, neděle, prostě co to jde. Otevření je v plánu na 15. březen.
„Bude to pivnice s barem a hernou. Ale tím nemyslím výherní automaty. Budou tu šipky – cejchované automaty, takže se zde budou moci pořádat soutěže, dále fotbálky i kulečník. Nebude chybět velká obrazovka na sportovní přenosy. Chci, aby se tady lidi bavili. Bylo by fajn přivést sem muzikanty, pořádat tady třeba páteční posezení s kytarami,“ zamyslel se Víteček.
Z obnovy prostor bývalé kavárny v Ruprechtickém reprezentačním domě neskrývají radost památkáři. Už tamní restaurace v přízemí, o které se traduje, že je kopií vinárny v Drážďanech zaniklé při bombardování v roce 1945, je ozdobena bizarními dřevořezbami a vitrážemi s pijáckou tematikou.
„Pokud se podaří zachránit i další dochované části interiéru v patře, je to skvělá zpráva,“ uvedla Petra Šternová z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Liberci.
