Vyvinutá metoda rozkládá rýžové slupky v mikrovlnném reaktoru, kdy jsou ponořeny do kyseliny. Výsledkem jsou dvacetinanometrové částice oxidu křemičitého v podobě, v níž se běžně nachází v přírodních zdrojích.
„Metoda, kterou jsme vyvinuli společně s kolegy z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace naší univerzity a kolegy z Polska, je technologicky jednoduchá a elegantní,“ uvedla Dora Kroisová z Katedry materiálu Fakulty strojní TUL a proděkanka fakulty.
Nové metodě stačí nižší teplota
Dnes užívané komerční technologie získávání nanočástic syntetického oxidu křemíku jsou energeticky velmi náročné. Získávají se při teplotách vyšších než 1500 stupňů Celsia. Nová patentovaná metoda vyvinutá v Liberci funguje naproti tomu při teplotách o 1300 stupňů nižších.
Křemík je stopovým prvkem nepostradatelným pro lidské tělo. To si jej ale nedokáže samo vytvořit. Proto se musí dodávat z potravy. Podle docentky Dory Kroisové se pozitivní vliv křemíku na lidský organismus málo zdůrazňuje. Přitom má podle ní prvek zcela zásadní vliv hlavně na výstavbu a stav kostí, cév, vlasů a nehtů.
Právě oxid křemičitý je v přírodní formě pro organismus nejsnáze vstřebatelný a může zajistit dostatečné množství křemíku v těle. Kromě toho se také přidává do mnoha výrobků – najdeme jej v silikonovém kaučuku, v zubních pastách či v lécích.
