Trafiky jako ostrůvky vědění, zábavy nebo neřestí z tradičních míst mizí. Trafikanti se v době, kdy čtení poskytují mobilní telefony, jízdenky zase automaty, neuživí nebo je likvidují supermarkety. U zastávek nebo v městských zákoutích zůstávají rezivějící a rozpadající se stánky.
Jen podél Dobiášovy ulice na největším libereckém sídlišti Rochlice zejí prázdnotou hned tři bývalé trafiky. O tom, jak byly v dobách své slávy potřeba, svědčí fakt, že naproti sobě přes silnici si konkurovaly hned dvě.
„Pán tu měl všechno. Tady vedle zase byli manželé. Kupoval jsem tu hlavně cigarety, ale i noviny. Teď musím jít do supermarketu, ale i s vystáním fronty je to ztráta času. Lidi se taky s trafikantem i znali, bylo to takové sousedské,“ zavzpomínal šestasedmdesátiletý Josef Himmel na dobu před zhruba třemi lety, kdy byly trafiky u základní školy Dobiášova ještě otevřené.
Většině oslovených obyvatel sídliště vadí ale i to, že opuštěné stánky hyzdí okolí. „Ty ‚vybydlené‘ trafiky u zastávek, kde nastupují lidé, nevypadají hezky a je to ostuda. Hrozně mi to vadí. Jsou tu tak asi dva roky a nikdo s tím nic nedělá. Vedlejší pekárna je taky zavřená asi půl roku. Má stejný osud. Někdo by měl ty stánky odvézt nebo zbourat,“ rozčilovala se Tereza Valachová u zastávky Krejčího.
„Nikdo se o to nestará. Lezou tam bezdomovci, vyhořelo to. Byly tu tři trafiky a ani jedna nefunguje,“ posteskla si šedesátiletá Vlasta, která bydlí v Pazderkově ulici. „Stánek tu strašně chybí. Měla jsem to pár metrů. Kupovala jsem si tu časopisy, jízdenky, podávala Sportku,“ dodala obyvatelka rochlického sídliště.
Město nezná počet trafik
Kolik je vlastně v Liberci trafik, potažmo opuštěných, nikdo na radnici neví. „Na území statutárního města Liberec jsou takzvané trafiky pouze v soukromém vlastnictví. Město jejich počet neeviduje,“ odpověděl Jan Vrabec z tiskového odboru liberecké radnice.
„Co se týká opuštěných trafik, nemá město žádnou možnost je ze svých pozemků zákonně odstranit. Odstranění by musel nařídit příslušný stavební úřad. Ale vzhledem k tomu, že není znám vlastník, tak není komu.“
Bývalé a dnes opuštěné novinové stánky jsou také třeba v Chrastavské ulici u kostela Nalezení svatého Kříže v Liberci, u zastávky v Broumovské ulici nebo v křižovatce ulic Hlávkova - Vrchlického v Ruprechticích. Zavřená trafika je také v ulici generála Svobody nedaleko hřiště Slovanu.
Trafika fungovala dlouhá desetiletí také na Soukenném náměstí. Dnes už tam není. V ikonickém kruhovém stánku je dnes jen prodejna kebabu.
Tento stánek ale patří městu, v roce 2018 jej Liberec koupil. Ročně dostane za pronájem 80 tisíc korun. Stánek však půjde letos k zemi. Na Facebooku města si jeho zbourání přálo 82 procent respondentů z 3 300 hlasujících. „Na jeho místě by se mohl objevit například strom,“ zmínil primátor.
Lidi kupují noviny a časopisy méně
Trafikový byznys zmrazilo snížení marží u cigaret. Prodejci také nemohou nalákat na nižší cenu, neboť cena musí být kvůli kolku stejná. K poklesu tržeb přispívají i klesající prodeje novin a časopisů. Pro trafiky je čím dál důležitější především poloha, roste význam těch, co prodávají v obchodních centrech.
Zuby nehty se drží při životě trafika v křižovatce Broumovské a Sametové ulice. Noviny nebo cigarety tu lidé koupí od pěti hodin ráno do pěti odpoledne. Doručovací firmy tu nechávají balíky lidem, co nejsou doma. Zákazníci si mohou koupit také nápoje nebo nanuky.
„Dobrá doba byla tak před deseti lety, dnes je to tak sotva na přežití. Lidi kupují noviny a časopisy méně, navíc pro ně jezdí do velkých center. Já mám výhodu v tom že jsem tu ‚doma‘ a neplatím nájem a nejsem součástí žádného řetězce, nemusím nic odvádět,“ řekla provozovatelka stánku Marie Hajduková.
Za rok chce jít do důchodu. „Lidí, co sem chodí, mi bude líto, známe se tu. Myslím ale, že už si pak stánek nikdo nevezme,“ věští Marie Hejduková osud další zavřené trafiky.
