Zaparkuješ na Papíráku a pak půjdeš k Nise, kde se sejdeme. Skočíme potom ke Kendikovi nakoupit a nakonec vyzvedneme vstupenky v Rakvi.
Kovaný Liberečan výše uvedené konverzaci porozumí, avšak například Jablonečan by ji nemusel rozkódovat a v krajské metropoli by zabloudil. Anebo by mohl sáhnout po webové aplikaci Živá jména. V ní by odhalil, že se ve větě hovoří o Papírovém náměstí, bývalé kavárně Nisa, supermarketu Dunaj a Domě kultury. V interaktivní mapě stotisícového města vyvinuté na Technické univerzitě jsou posbírány lidové názvy, které oficiálně neexistují. Vysoká škola ji nyní zveřejnila.
Jmen je teď v mapě 2566. Projekt odstartovali v říjnu loňského roku geoinformatik Daniel Vrbík a bohemista Václav Lábus. Svůj vžitý název pro různá místa mohl zadat do aplikace každý, kdo o to projevil zájem.
„Už první týden jsme měli na tisíc jmen. Sběr jsme ukončili na začátku letošního února, zapojilo se do něj 432 respondentů,“ uvedl Václav Lábus z katedry českého jazyka a literatury fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické.
Dodal, že lidé se ve městě zdaleka neorientují jen podle oficiálních uličních názvů, ale naopak - tvoří si svůj vlastní orientační systém.
„Lidové názvosloví je pestřejší a nápaditější než úřední jména, která navíc v mnoha případech nemají k lokalitě vztah. Lidové názvy jsou nositelem paměti, v níž se odráží vývoj města,“ doplnil Lábus.
Rektorát? Kýbl, Mixér, Konopiště nebo Pentagon
Badatelé po ukončení sběru dat celou databázi prošli a zkontrolovali duplicity. „V databázi jsou i místa, pro která se mezi lidmi vžilo i několik názvů. Nejvíc jich má Fügnerova ulice, kde je terminál městské dopravy, a obchodní centrum Forum. Několik variant má ale také třeba náš rektorát. Lidé mu říkají Kýbl, Mixér, Konopiště nebo Pentagon,“ odhalil druhý z autorů projektu Daniel Vrbík z fakulty přírodovědně humanitní a pedagogické.
Podle Vrbíka mohou být lidová jména odvozena z oficiálního názvosloví, jako je například Kajlák neboli Keilův vrch nebo Dožka, což je Dožínková ulice.
„Mnohem častěji jde ale o názvy objektů, které v žádné oficiální databázi nefigurují, jako je například Rakev, což je pojmenování libereckého Domu kultury, či U Vopic. V tomto případě jde o bývalou restauraci Domov v Lidových sadech. Dnes budova patří zoologické zahradě,“ upozornil Vrbík.
Součástí interaktivní mapy jsou také poznámky, které mnozí lidé k místům a jejich jménům doplnili. Tak například vysvětlivka v bodu U Čápa ve Starém Harcově říká, že jde o zahrádku s pečlivě zastřiženými keři a sádrovým čápem. Název používají starousedlíci. Soukennému náměstí se zase říká Lavičky. Je jich tu přehršel - 75.
Názvy by mohly sloužit jako turistické značení
Mapa je přístupná na adrese mapy.fp.tul.cz/zivajmena a stále umožňuje registrovaným respondentům doplňovat nová data včetně poznámek, komentářů nebo příběhů. Práce na projektu podle Vrbíka nekončí.
„Budeme pokračovat dalšími dvěma fázemi. Budeme zjišťovat, která ta jména opravdu lidé znají a používají, a také jaké místo podle lidí popisují,“ řekl.
Doplnil také, co by mohlo být praktickou stránkou výzkumu.
„Informace o lidových jménech lze použít i jako referenční data k aktualizaci navigačního systému města, mapových podkladů integrovaného záchranného systému nebo třeba turistického značení,“ uzavřel Vrbík.
