„Hodně chybí školy, které k nám v červnu chodí. A pak zahraniční turisté, hlavně z Polska a Německa, kteří u nás nejvíce utrácejí,“ řekl ředitel zahrady David Nejedlo. „Trochu polštiny jsem sice už v zahradě slyšel, ale nedá se to srovnat s běžnou situací.“ Podle Nejedla cizinci také v zoo víc utrácejí.
„Lidé šetří. Ale samozřejmě jsme vděční za každého návštěvníka, který k nám přijde,“ dodal ředitel s tím, že nepočítají, že by se letos dostali na loňskou úroveň. „To přišlo celkem čtyři sta tisíc lidí. Situace je ale až na Olomouc, kterou loni zasáhla vichřice, všude podobná.“
Pomůže město i kraj
Tento rok přišlo do liberecké zoo zatím kolem 75 tisíc lidí. Podle její mluvčí Barbary Tesařové se návštěvnost pozvolna zvedá.
Výpadek v počtu turistů způsobený koronavirovou pauzou by měla částečně pokrýt kompenzace od zřizovatele. „Město Liberec podporu přislíbilo, ale bude záležet na tom, jak bude vypadat naše hlavní sezona,“ upřesnila Tesařová.
Peníze pošle také Liberecký kraj, který odsouhlasil příspěvek deset milionů. Částku si mezi sebou rozdělí i divadla a botanická zahrada. Zisk ze vstupného je pro zoo klíčový a činí zásadní položku v jejím rozpočtu. Liberecká zahrada hospodaří letos se s 125 miliony, z toho polovinu si musí vydělat sama.
Místo asfaltu zámková dlažba
Kvůli sníženému příjmu tak musela pozastavit některé investice. Tu největší se jí ale podařilo dokončit. Podle ředitele se jedná o nejnákladnější projekt za posledních šestnáct let. Zoo nechala za zhruba šest milionů během pauzy opravit cesty a kanalizace ve spodní části areálu. „Bylo to už nutné. Místy byl povrch propadlý,“ popsal ředitel. Místo asfaltu se teď návštěvníci budou procházet po zámkové a kamenné dlažbě. Zároveň při té příležitosti vyřešili i využití dešťové vody, která nově místo do kanálu teče do potůčku.
Další balíček menších investic nechala zoo schválit městem. „Chceme je mít připravené, až na ně budou peníze. Nechceme dopadnout jako před deseti lety, kdy se úplně zastavily,“ poznamenal Nejedlo.
Rada města odsouhlasila čerpání z investičního fondu do výše 3,7 milionu. Z nejbližších akcí čeká zoo například přestavba dřevěných toalet poblíž pavilonu ZooExpo na voliéry pro papoušky nestor kea, kteří jsou teď v pavilonu tropů. Podle zoologa Jana Hanela to pro ně není vhodné prostředí.
Zahrada také počítá s vybudováním stříšek u pavilonu opic a vysázením zeleně u některých výběhů. Musí také opravit ubikaci sambarů skvrnitých, která je v havarijním stavu. Nutný je i zásah v expozici krokodýla, kde z betonové vany uniká voda.
Ředitel Nejedlo i hlavní zoolog Luboš Melichar přiznávají, že v horizontu pěti let bude muset zoo projít radikálnější proměnou. Milníkem je podle nich další kontrola z Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).
„Minule nám vyčetli pavilon šelem, sloninec, pavilon opic i levhartinec,“ vyjmenoval Nejedlo. I podle hlavního zoologa je nutné zahradu předělat. „I kvůli lidem a pro klid vlastního svědomí,“ dodal Melichar. Podle vedení zoo by ale byl nesmysl provést rekonstrukci pavilonů najednou. „Pak by zase všechno začalo najednou chátrat,“ uzavřel Nejedlo.
