Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Liberečáci nafoukané Praze ukážou, slibuje si Pohlreich od festivalu chutí

  17:43aktualizováno  17:43
Kat české gastronomie Zdeněk Pohlreich je tváří Bosch Fresh Festivalu, který na konci května poprvé zavítá do Liberce. Na něj přitom „šéf“ nemá ty úplně nejlepší vzpomínky.

Kat české gastronomie Zdeněk Pohlreich je tváří Bosch Gresh Festivalu, který na konci května poprvé zavítá do Liberce. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Vznikla tu jedna z nejkurióznějších epizod pořadu Ano, šéfe, v níž majitelka dnes již neexistujícího podniku U Rytíře pobíhala po place v tričku s nápisem Blowjob is better than no job a nabízela hostům, že pokud snědí kilo a půl vážící řízek, nemusejí ho platit.

Málokdo ví, že Pohlreich navštívil Liberec ještě několikrát bez videokamer a žádné oslnivé gastrozážitky si odtud neodvezl. Nejvíc ho zklamalo jídlo na Ještědu. „Mě tenkrát přepadla hanba, už když jsem tam vstoupil. Jedním slovem paskvil,“ nebere si servítky „šéf“.

Od festivalu ale očekává jen to nejlepší. „Na Liberec se těším, protože vím, že Praha není žádná mekka toho dobrého. Tamní publikum úplně nemiluju, oni všechno odzívají. Doufám, že to těm nafoukaným Pražákům ukážeme,“ vzkazuje Pohlreich.

V jednom z dílů Ano, šéfe jste navštívil učňovskou školu, kde jste žehral na to, že dnešní školy nic studenty nenaučí. Změnila se situace k lepšímu a nebo je pro české gastroškoly stále symbolem svíčková se šesti?
Mám obavu, že se to nezměnilo, leda tak k horšímu. Já o českém odborném školství nemám iluze, je to festival vyhozených peněz. Školy kvalitní profesionály neprodukují. Tady si pořád někdo naivně myslí, že kuchař musí mít maturitu. Na gastronomických školách chybí kvalitní praxe, peníze se vyplýtvají za zbytečné procesy. Jde to opačným směrem, než by to jít mělo. Jednou na to všichni šeredně doplatíme.

Bosch Fresh Festival

27. a 28. května 2017 Park u bazénu

Žraločí polévka s kokosovým mlékem, krokodýlí tacos nebo barakuda s avokádem. I takové gastronomické zážitky čekají na návštěvníky proslulého Bosch Fresh Festivalu, který přiveze i „šéfa“ Zdeňka Pohlreicha a kuchaře Marcela Ihnačáka.

„Deset restaurací z kraje svede v degustačních menu souboj o přízeň návštěvníků. Myslím, že to bude zážitek po všech stránkách,“ zmiňuje pořadatel festivalu Martin Nauš. Mezi vybranými podniky se o chuťové pohárky hostů popere například Black Horse, Omam, Jítravský Dvorec nebo Q burger bar.

Není to trochu i tím, že na gastronomické školy chodí slušně řečeno děti méně talentované, které prostě jen chtějí snadno získat maturitu, nikoliv se naučit dobře vařit?
My včera křtili knížku Jana Mühlfeita Pozitivní leader, kde on napsal, že 90 procent lidí dělá v životě věci, které ale dělají neradi. To je šokující, ale pravdivé. Podle mě není nutně špatné, když jde někdo na řemeslo, protože mu selhala studijní ambice. Já taky šel na kuchaře nerad a naučil jsem se to mít rád až časem. V patnácti letech umí říct jen málokdo, co ho bude v životě bavit. V tuto chvíli žijeme v zemi, kde existuje zvláštní představa, že středoškolské vzdělání je všelék na bolesti světa. My ale potřebujeme řemeslníky. Pokud by někdo chtěl s tím něco udělat, musel by dětem zkomplikovat vstup na střední školy. Síto je příliš řídké. Existuje spousta pseudoprivátních škol, kde studenti jsou v pozici zákazníka, co přináší peníze.

Jak by to podle vás ideálně mělo vypadat?
Na školách musí studovat jen lidi s předpoklady a ten zbytek půjde vulgárně řečeno ke sporáku, k soustruhu nebo k lopatě. Vzdělání musí mít hierarchii a ne že bude republika plná vysokoškoláků a nikdo nebude umět zatlouct hřebík. Školství se musí zásadněji zabývat lidmi, co nemají studijní předpoklady. Nalijme si čistého vína: to, že někdo obrací steak na grilu neznamená, že je horší člověk než někdo, kdo vystudoval kvantovou fyziku. Společnost potřebuje oba dva. Můj táta říkal, že řemeslo má zlaté dno a pos*ané víko. Všichni se o tom brzy přesvědčí. Řemeslníci budou vydělávat obrovské peníze.

Když chce být tedy někdo kuchař - třeba jako vy - ale ví, že škola ho to nenaučí, co by tedy měl dělat?
Poslal bych ho do ciziny. Kuchař musí cestovat, to je stejné jako ve sportu. Chceš-li být slavný fotbalista, nesmíš hrát fotbal v Liberci, ale ve Španělsku nebo v Anglii. Peciválství nikomu nepomůže. V cizině se každý naučí, jak se o sebe sám postarat, potká tam nové lidi. Já jsem k českému vzdělávacímu systému dlouhodobě skeptický.

Jak reagujete na fakt, že v Česku je několik tisíc dětí, jimž rodiče nemohou platit ve školních jídelnách obědy a na takové se pak pořádají různé sbírky a přispívá se na ně z rozpočtů krajů a měst?
Je to absurdní výmluva! Pro mě není důležitá otázka, jestli si to ti rodiče mohou, nebo nemohou dovolit, ale spíš „proč?“ Jsou snad nezodpovědní a rozházejí peníze za blbosti, nebo si neuvědomují, že rodičovství je taky povinnost? Nemyslím, že stát a neziskovky mají nahrazovat rodiče. Já osobně za sebe na to přispívat nechci. Že někdo prochlastá výplatu nebo si válí p**el a já mám snad živit jeho dítě? Samozřejmě do toho nezahrnuju případy, kdy se někomu stane nějaké neštěstí nebo jej potká nemoc. Neměli bychom živit děti někoho, kdo je zdravý a má ruce. Ale přes děti se dneska dá kdekdo vydírat, zafunguje tam soucit. Mně to leze krkem. V této zemi žijí i normální lidi! Když se podívám ráno do médií, vůbec mi nepřipadá, že tady žije 90 procent normálních pracujících heterosexuálů.

Jaký je největší problém české gastronomie?
Neexistuje tu regulace trhu. Restaurací je strašně moc. Celých uplynulých 27 let drtivá většina podniků prodávala jídla za fiktivní ceny, čímž se ve společnosti vytvořilo nereálné očekávání, co by věci měly stát. Ale abych jen nekritizoval... V roce 1989 byl úspěch, když v restauraci nebyly pozvracené záchody, dneska je tohle už normální.

Reakce hotelu Ještěd

Petr Šmaus, jednatel hotelu

„Radost nám to nedělá, ale týká se to nějaké starší návštěvy. Jeho reakce není adekvátní k současnému stavu, nevíme kdy tu byl ani co mu vadilo. Obecně se reakcemi řídíme, sledujeme je na sociálních sítích a každé si vážíme.“

Je tady v Liberci nějaká restaurace, kde jste jedl a byl spokojen?
Dvakrát jsem jedl v restauraci Domov, když jsme projížděli. Tam mi to přišlo dobré. Jedl jsem ale i na Ještědu, symbolu Liberce. S ním se po gastronomické stránce zachází jako s nádražím v nějakém zapadákově. Cestoval jsem tam 30 let zpět v čase. Ty lidi, když už se tam vyškrábou, tak to přijmou. Přitom je to klasická turistická holírna, navíc blbá. Už je to pár let, nevím jak dnes, ale mě tenkrát přepadla hanba, už když jsem tam vstoupil. Buď ty věci dělejte pořádně, nebo vůbec! Jedním slovem paskvil. Pámbu ví, kdo to platí... Musí to být černá díra na peníze. Samotný Ještěd je zajímavý, ovšem stavba je poplatná době vzniku a ptám se sám sebe, jestli je tohle to, co dneska všichni chtějí? Odpovídám si, že ne. Je to jen kšeft s emocemi.

Je tenhle model typický pro nás Čechy, nebo je to i jinde takové?
Mám pocit, že tohle je naše specialita. Naše gastronomie byla v izolaci od 30. let minulého století do roku 1995, kdy sem konečně přijeli nějací cizinci a ukázali nám, jak se to dělá. Dvacet let je ale málo na to, aby se něco spravilo. Teď se tady rozmáhá nešvar, že kvalitní restaurace mají podseknuté ceny. Nechci se rouhat, ale my jsme tady byly celou dobu vychováváni v tom, že každý člověk má právo chodit jíst do restaurací. Tak to ale není nikde na světě.

Co zákaz kouření v hospodách? Nevadí vám, že stát do toho hospodským kecá?
U nás v Imperialu si to vynutila klientela. Ale dnes žijeme v tak příšerné protikuřácké hysterii, že je to nevyhnutelné. Lidi si prostě myslí, že normální je nekouřit. Já si zakouřeného prostředí v hospodách užil dost, takže mi to nevadí. Ona stejně klasická čtyřková hospoda, kde chlapi vykouří krabičku cigaret a u toho vypijí deset piv, je na vymření.

Které jídlo je adeptem, aby nadobro zmizelo z jídelníčků?
Takových je hromada. Tady se prodává strašně moc smažených jídel, vše je smažené... podobně jako v Americe. Obecně si přeji, aby zmizelo laciný a podprůměrný jídlo, jestli to má být třeba smažák? To nevím, ale ať zmizí blbý jídlo.

Vadí vám pamlsková vyhláška, která zapovídá školám prodávat dětem nezdravé potraviny? Školní kuchyně se jí přitom řídit vůbec nemusí.
Bývalý ministr Chládek patří do blázince, je to cvok. Takovou vyhlášku může schválit jen nekompetentní člověk. Na celém světě jsou miliony škol, kde se nezabývají tím, co děti jedí, není to pro ně téma. Děti si nosí lunchbox, v něm mají to, co jim rodiče dali a hotovo. Proč bychom ze svých daní měli platit to, co děti jedí? Není povinnost státu starat se o žaludky dětí.

Jakou největší chybu jste v gastronomii a podnikání sám udělal?
Asi jsem si mohl odpustit pětiletou zkušenost s podnikáním ve Švýcarsku u Bodamského jezera. Měl bych jednodušší život. (Pohlreich provozoval do roku 2015 restauraci TriBeCa na březích švýcarského jezera, pozn. red.)

Nemáte se svým obličejem problém najíst se u konkurence?
Já s tím problém nemám, jiný obličej mi už nenaroste (smích).

A k jakému šéfkuchaři se jdete s klidem najíst?
Těch dobrých jmen přibývá, ale pokud bych se měl omezit na dvě, tak asi David Šašek v pražské restauraci Coda a Mirek Kalina z Gourmet Kalina couisine a vine.

Váš pořad Ano, šéfe už dost zlidověl, ale zatím jsem se nikdy nedozvěděl, co se děje s těmi desítkami porcí jídel, z nichž třeba jen uloupnete vidličkou? Letí to do koše?
Něco se vrátí, něco se sní. Filmaři sežerou všechno. Já na ně vždycky řvu: Kluci, já na to nadávám a vy to jíte? Pak se z kuchyně ozývá: Hele, tak Pohlreich nám to zkritizoval a oni to všecko sežrali (smích).





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lotyš Ansis Ataois Běrzinš u libereckého soudu.
Soud souhlasil s vydáním Lotyše, který protestoval proti své vládě

Liberecký krajský soud vydal souhlas s vydáním lotyšského občana Ansise Ataolse Berziňše do Lotyšska v souvislosti s protivládními protesty v jeho zemi....  celý článek

Lešení zůstane na jablonecké radnici nejspíš až do konce roku.
Věži jablonecké radnice hrozilo, že spadne. Oprava se nejspíš protáhne

Věž jablonecké radnice pravděpodobně zůstane až do konce roku zakrytá lešením. Během její rekonstrukce, která trvá již druhým rokem, totiž zavládly obavy, že...  celý článek

Z Liberce by se cestující mohli dostat vlakem do Prahy za 35 minut.
Z Liberce do Prahy za 35 minut. Stát plánuje rychlotrať do Polska

Zatím to zní jako sci-fi, stát se ale vážně zabývá otázkou vysokorychlostní železnice z Prahy k polským hranicím a dál do Wroclawi. Mezinárodní koridor by...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.