Centrum, které návštěvníky populární formou seznamuje se světem vědy a techniky, podstatou přírodních procesů nebo fyzikálních jevů, funguje už tři roky. Turnikety za tu dobu prošlo téměř 1,3 milionu návštěvníků. Roční návštěvnost je srovnatelná s libereckou zoo.
Jen loni ale měla iQlandia náklady téměř 100 milionů korun. Obrovské částky kromě provozních výdajů spolykají ročně nezbytná obnova expozic nebo programy pro školy.
Na výplaty potřebuje dva a půl milionu korun
„Září, leden a duben jsou pro nás tři nejkritičtější měsíce. Na výplaty potřebujeme dva a půl milionu korun a tržby máme třeba jen milion. Pak spoléháme na to, zda se nám podařilo nahospodařit peníze. Vždy to záleží na tom, jak byly předcházející měsíce silné,“ řekl ředitel centra Pavel Coufal.
O návštěvníky se stará 140 zaměstnanců. „Protože je vyšší počet návštěvníků, musíme mít víc zaměstnanců, abychom mohli poskytovat víc služeb. Pokud by návštěvnost poklesla, bylo by to špatné, na provoz bychom si nevydělali,“ dodal Coufal.
Expozice nezůstávají stejné, ale centrum je pravidelně obměňuje. Cena nejlevnějších interaktivních exponátů, pokud si je iQlandia vyrábí sama, se pohybují v řádech desítek tisíců korun. Dražší kusy se šplhají až k milionům korun. Miliony spolykají také putovní výstavy.
Nová expozice za 20 milionů
Centrum nyní například chystá novou fyzikální expozici, která podle ředitele vyjde na 20 milionů korun. Po náročné přípravě ji první návštěvníci uvidí na sklonku příštího roku. Vědecko-zábavní centrum připravuje i nákladnou putovní výstavu věnovanou matematice, která za týden částečně nahradí expozici Lidské smysly.
„Jen s programy pro školy jsme ročně ve ztrátě dva a půl milionu korun. Nezbytné pomůcky a chemikálie jsou nepředstavitelně drahé. Pracovní sílu lektorů, co se školákům dvě hodiny věnují, ze vstupného nejde zaplatit. Platby škol za programy pokryjí jen zhruba deset procent skutečných nákladů,“ uvedl ředitel centra Coufal.
V minulosti iQlandia získávala peníze na obnovu z evropských programů vypsaných speciálně pro science centra. Zhruba pět až šest milionů získá ročně díky sponzorským darům.
„V Česku i v zahraničí pomáhají výrazně s financováním science center regiony a města, v zahraničí dokonce i stát. Nám se naštěstí daří spolupracovat s Libereckým krajem, příspěvek je ale spíše symbolický,“ uvádí Pavel Coufal.
Techmania dostává 10 milionů, iQlandia půl milionu
Liberecký kraj poslal loni centru půl milionu korun. Jen pro srovnání, plzeňská Techmania dostává od města 10 milionů korun, stejnou částkou ji podporuje i Plzeňský kraj. Obdobnými částkami dotují kraje i města vědecko-zábavní centra i v Brně a v Ostravě.
„Plzeň si to může dovolit, protože od státu dostává na hlavu daleko větší daňové příjmy než Liberec,“ poznamenal ekonomický náměstek libereckého primátora Jan Korytář. „Na druhou stranu, kdyby se na nás obrátili, určitě budeme jednat. Je to významné zařízení ve městě a jedna z ukázek dobře využitých evropských dotací. Dobře funguje, má velkou návštěvnost a slouží veřejnosti,“ zmínil Jan Korytář.
Za tři roky 114 kilometrů ručníků
iQlandia obměnila od otevření v březnu 2014 pět expozic. Za tu dobu už návštěvníkům nabídla 3 666 badatelských aktivit. Lektoři zase v laboratořích odprezentovali 1 020 experimentálních workshopů. Science show pro veřejnost a školy se odehrálo přes tři tisíce.
Centrum za tříletou existenci spočítalo i zdánlivě bizarní položky. „Za celou tu dobu jsme nechali explodovat 28 kilo karbidu vápníku, vybublali 2 000 litrů bublifukové směsi, prodýchali 93 600 kusů náustků u spirometru. A pokud se někde objevily nečistoty, utřeli jsme je papírovými ručníky o celkové délce 114 kilometrů,“ vypočítala Martina Kutíková, marketingová specialistka centra.
Při spektakulárních vystoupeních hraje nezaměnitelnou roli kapalný dusík. „Toho jsme za tři roky spotřebovali téměř tisíc litrů. A jen palivem pro Ohnivé tornádo bychom dokázali za tři roky naplnit zahradní bazén,“ udává Kutíková.
