Chovatelům liberecké zoo se jako prvním na světě podařilo po umělém oplodnění

Chovatelům liberecké zoo se jako prvním na světě podařilo po umělém oplodnění odchovat mládě orla křiklavého. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

V liberecké zoo se poprvé na světě narodil orel křiklavý „ze zkumavky“

  • 2
Pracovníkům liberecké zoo se podařil husarský kousek. Jako první na světě odchovali po umělém oplodnění mládě orla křiklavého. Vylíhnutí přírodním způsobem se u tohoto druhu orla podařilo zoologům v lotyšské Rize před 21 lety, úspěšné umělé oplodnění však provedli jako první až v Liberci.

"Projekt na umělé oplodnění samice orla křiklavého jsme spustili již v roce 2007," řekl mluvčí liberecké zoo Ivan Langr. "Kvalita odebíraného ejakulátu však dlouho nebyla příliš velká, připsali jsme si čtyřicet neúspěšných pokusů," doplnil.

Orel křiklavý

Orel křiklavý obývá střední a jihovýchodní Evropu až po Kaspické moře. V České republice byl zaznamenán jeho výskyt na Šumavě.

Rozpětí křídel dosahuje 140 až 160 cm, patří k menším druhům orlů. Je tmavohnědě zbarven, postupem věku světlá.

Ve volné přírodě se dožívá 26 let. Živí se drobnými savci, hlodavci, obojživelníky a plazy.

(Zdroj: ZOO Liberec)

Nejnáročnější bylo podle zoologa Jana Hanela odebrat od samce sperma. S orlem strávil téměř tři měsíce, stavěl s ním i hnízdo. Když sperma zoolog získal, po kontrole jeho kvality jím oplodnil samici.

"Sperma se musí aplikovat přímo do vejcovodu samice zhruba čtyři až pět dní před snesením vejce, aby mohlo být oplodněno," popsal Hanel postup, jak inseminace proběhla.

Skutečná orlice, oplodněná získaným spermatem, snesla čtyři vejce. Dvě skončila v umělé líhni, mládě se však proklubalo pouze z jednoho. "Museli jsme mu hodně pomáhat," prozradil Hanel. "Líhlo se špatně - v ostrém rohu místo v tupém, a nemohlo se ve skořápce otočit a proklovnout ji."

Orlí samice mládě nemusí přijmout

Ošetřovatelé vysvobozovali orlíka z vajíčka s přestávkami šest hodin. Postupovali velmi pomalu a opatrně. "Krevní oběh mláděte je spojený s blánou na skořápce. Kdybychom udělali chybu, orlík by mohl vykrvácet," upozornil Hanel.

Vylíhnuté mládě potřebovalo nepřetržitou péči. Ošetřovatelé se u něj střídali přes noc. Zpočátku ho krmili jednou za dvě až tři hodiny. Kousíčky čerstvého  masa z malých potkanů a myší mu do zobáčku servírovali pinzetou. "Na přespávání u mláďat dravců jsme zvyklí. V naší odchovně je rozkrmujeme několikrát za rok," podotkl ošetřovatel Jan Rejlek.

Mládě se po svačinách vracelo do inkubátoru vyhřátého nejprve na 37 stupňů Celsia. Teď už orlík vydrží i v pouhých třiceti. Brzy se ale odsud odstěhuje. Půjde do opravdového hnízda, kde si ho od lidí převezmou dvě orlice.

"Nebezpečí, že ho nepřijmou, nelze nikdy vyloučit," konstatoval Hanel. "Ale jde o zkušené matky. Odchovaly už skoro dvacet mláďat. A nejen orly, ale také poštolky," prohlásil zoolog.