„Výrazně teď narůstá potřeba práce v lese a na zpracování dřeva. Možnosti jsou ale pevně dané, nové firmy a živnostníci nejsou. A všichni teď pracují na plné obrátky. Situace je ale velmi nepříznivá, protože na množství napadených stromů firmy nestačí. Ti lidé jsou nejen vytížení, ale i přetížení. Vzniká velký problém zajistit vůbec provedení nutných prací, aby se kůrovec nešířil,“ upozornil odborný lesní hospodář Jan Duda. Stará se nejen o 25 hektarů lesa v Kryštofově Údolí, ale pracuje i pro stovky menších vlastníků lesa.
„Velcí vlastníci mají ještě díky stabilnímu a poměrně velkému objemu prací stálé dodavatele. Menší jsou na tom ale hůř, pro dodavatele prací nejsou zajímaví. Jejich šance na to, že jim napadené dříví někdo zpracuje, jsou poměrně malé. Přitom z jejich lesů se může kůrovec úspěšně šířit dál,“ upozornil Duda.
Denně vyčerpá 200 litrů vody s chemikálií
„Jsem úplně vytížený, nové zakázky vůbec nemůžeme přijímat,“ přiblížil živnostník Jiří Cejnar. Poslední měsíc a půl intenzivně rozprašuje chemický postřik na pokácené stromy napadené kůrovcem nebo stříká pořezané lapáky, které mají hmyz přivábit. Od jara už ošetřil desítky kubíků dřeva. Z napadených pokácených stromů také odstraňuje kůru. Pracuje především pro obce, na starosti má kolem dvou tisíc hektarů lesa. Denně vyčerpá 200 litrů vody smíchané se speciální chemikálií.
Jako jeden z mála lesních dělníků na Liberecku pracuje Cejnar s motorovým rosičem, který dokáže díky velkému tlaku dostat chemikálii spolehlivěji k larvám a kuklám lýkožrouta smrkového.
„Za současného suchého počasí je kůrovec vždy o krok před námi. Navzdory postřikům, které masivně aplikuji. Je zaděláno na obrovský problém,“ doplnil Cejnar.
„V lese ubylo lidí kvůli špatným platovým podmínkám. Pracovníků je zhruba o polovinu méně než před zhruba pěti lety,“ řekl Pavel Kühnl, jehož firma zpracovává na Liberecku kůrovcem napadené dřevo. „Jestli bude trvat současné počasí, je tu do dvou měsíců obrovská kalamita. Jen my na okolních obcích děláme už teď dvakrát víc kůrovcové kalamity, než za celý minulý rok. A to jsme teprve v začátku. Kůrovec nyní začíná vylétávat.“
Suché počasí lýkožroutu napomáhá
Suché počasí bez vláhy pomáhá vytvářet lýkožroutu smrkovému ideální podmínky k životu. Usychající stromy se nedokáží účinně bránit. V Libereckém kraji má přitom smrk stále značné zastoupení, je to zhruba padesát procent.
Vlastníci lesa by měli v rámci prevence především odstraňovat polomy, kde se kůrovec dobře množí. Nejohroženější jsou nižší nadmořské polohy, kde je delší vegetační období. Kůrovec tam může mít za sezonu až o dvě generace víc než ve vyšších polohách. Dnes není výjimkou, že se líhne ve třech až čtyřech generacích. Brouci vylétlí z jednoho napadeného a neošetřeného stromu mohou zahubit až osm dalších stromů.
„Pro malé vlastníky, kteří neseženou firmy, je klíčová svépomoc. Měla by začínat už tím, že si budou hlídat své lesy a kontrolovat je. Jakmile vichřice, bouřky, silný vítr nebo mokrý sníh skácí stromy, měli by je okamžitě odvézt nebo napadené stromy včas zbavit kůry nebo ošetřit chemickým přípravkem. Hraje se tu o čas a nelze otálet,“ upozornil lesní hospodář Duda.
