Kostel svatého Antonína Velikého prochází rekonstrukcí. To, že něco není zcela v pořádku, dávala tušit jen nerovná a propadlá podlaha v kněžišti. Měla se opravovat. Při odtěžování suti se nejprve objevila klenba, během dalšího hloubení pak bylo zřejmé, že se jedná o kryptu.
Po dvoutýdenní práci a vyvezení deseti kontejnerů archeologové celý prostor vyčistili. Objevil se větrací otvor, stejně jako rozklížené rakve.
„Kryptu tohoto charakteru a rozsahu jsme dosud nikde neobjevili,“ přiblížila první dojmy z objevu archeoložka Severočeského muzea v Liberci Michaela Bradáčová.
„Pro mě osobně bylo premiérou i otvírání rakví. Tyto měly navíc překvapivě na vrchních stranách i malby,“ dodala Bradáčová.
Pohřbených je celkem devět, dva nebožtíci byli v druhé vrstvě. Hroby podle předběžných odhadů pocházejí z 18. století. Kostry jsou až na několik fragmentů poničené a jen těžko by se dala provést genetická analýza. Ostatky poznamenala pronikající vlhkost i tíha tun suti nad nimi.
Cedulky mohou odhalit jména
Archeologové doufají, že se podaří zjistit totožnost alespoň u některých pohřbených. Někde u rakví našli totiž i zašlé cedulky, které po vyčištění vydají jména.
Objev krypty byl překvapením i pro arciděkana Radka Jurnečku. „Ještě před započetím průzkumu okolí kostela se vědělo, že jsou tam hroby, býval tu starý hřbitov. Ale že budou hrobky pod kostelem, to se absolutně nečekalo. Pokud se z vyčištěných tabulek podaří vyčíst jména, mohli bychom pak být schopni je dohledat,“ věří arciděkan Jurnečka.
Pohřbení lidé sice leží na nejposvátnějším místě, ale o kněží se jistě nejednalo. Nohy koster směřují k hlavnímu oltáři, nedívají se tedy do lodě chrámu.
Proto patrně jde o světskou honoraci tehdejšího Liberce. V rakvi se našly například volně uložené a poměrně dobře dochované kožené boty nebo pokrývka hlavy.
„Mohou to být klidně nejvyšší představitelé cechu města, případně měšťanstvo, což je víceméně to samé. Šéfové cechů většinou bývali radní,“ domnívá se arciděkan.
Další část počká na lepší technologie
V kryptě archeologové našli i jiné předměty. Křížky, medailonky, kožený obal na modlitební knížku, a dokonce látkový límec kabátu. Předměty poputují na konzervaci.
Archeologové vědí, že kostel dosud nevydal všechna tajemství. Krypta je oddělená zdí a vedle se nachází ještě jedna prostora, patrně také hrobka. Její otevření ale čeká na budoucí kolegy archeologů. Nejde prý jen o čas nebo peníze.
„Když toho zůstane ještě co nejvíce zakryto, technologie se v budoucnu zlepší a dostaneme mnohem více informací. Jen za posledních dvacet let se využívání vědeckých disciplín a metody posunuly ne skokově, ale raketově,“ přiblížila archeoložka Bradáčová.
Okolí kostela svatého Antonína Velikého bývalo pohřebištěm a před více než rokem vydalo senzační nález kostry nejstaršího Liberečana. Do té doby pocházely nálezy nejstarších koster ze 16. století. Archeologové loni objevili i několik mincí ze 14. století, tedy z doby první zmínky o Liberci. Jednu minci měl mrtvý dokonce v ústech.
Podobný doklad Cháronovy mince podle tehdejšího vyjádření archeologa Petra Brestovanského nebyl do té doby na našem území pro 14. století doposud doložen.
