„S vodou jsme na tom mizerně. Retenční nádrže máme sice naplněné, ale vyčerpáme je poměrně rychle. Jsme závislí na tom, aby nám voda dotékala. Jenže na horách je vody strašně málo. Pochopitelně po takto suchém jaru, létu i podzimu je to s vodou špatné,“ přiblížil ředitel skiareálu Vít Pražák.
Zásobárny vody na umělé zasněžování napájí Huťský a Černý potok. Když nedávno pršelo, byly jejich průtoky zhruba 28 litrů za sekundu. Jenže na sjezdovky jich je zapotřebí sedmdesát.
Dnes je přítok jen asi třetinový, než jaký je potřeba pro plný výkon zasněžovacích děl. „Pokud nenapadne sníh, bude to dost prekérní situace. Museli bychom určit priority, co vysněžíme a jsme schopní dát do provozu a co ne,“ dodal Pražák.
Rokytnice ještě nezačala zasněžovat. Areál přesto doufá, že zahájí sezonu kolem 20. prosince. „Teď bych si paradoxně přál, aby ještě nemrzlo a čtrnáct dní pršelo. Zvýšil by se průtok potoků a hory by nakumulovaly vodu,“ zhodnotil Pražák.
Obdobně je na tom i nedaleké středisko Paseky nad Jizerou. „Retenční nádrže máme plné, obáváme se ale, že voda nestačí dotéct. Přítok je oproti jiným letům tak třicetiprocentní,“ řekl za areál Martin Řípa.
Voda teče z Havírenského potoka. Ani v Pasekách nestačí v zásobních nádržích na zasněžení celého areálu.
„V Bedřichově budeme mít problém. Vodu tam bereme z Bílé Nisy. Je to malý potok a vody je tam minimum. Je to tam na hraně,“ přiblížil možnosti zasněžování před nadcházející sezonou Pavel Bažant, ředitel společnosti Ski Bižu, která provozuje bedřichovský areál.
V Bedřichově mohou brát jen 19 litrů za sekundu. „Už teď je jasné, že zasněžování tam bude pomalejší. Pokud nebude padat přírodní sníh, areál půjde do provozu výrazně později, než bychom chtěli,“ doplnil Bažant.
Naopak na Špičáku nesnáze s přípravou sjezdovek neočekává. Stejně tak na Severáku, kde berou vodu přímo z přehrady Josefův Důl. Sucho se ale projevuje i na této nádrži. Vtéká do ní šestkrát méně vody, než kolik odtéká.
Zasněžují zatím jenom na Ještědu
Spotřeba vody pro umělé zasněžování je extrémně vysoká. Jedno sněhové dělo spotřebuje 80 až 500 litrů vody za minutu. K vytvoření jednoho metru krychlového umělého sněhu je třeba 200 až 500 litrů vody, což při jeho vrstvě 20 až 35 centimetrů představuje spotřebu 70 až 120 litrů na čtvereční metr. tedy 700 tisíc až 1,2 milionu litrů na jeden hektar sjezdovky.
Ještěd je jediné středisko, kde se už v sobotu zasněžovalo. Sníh od té doby vyrábějí na kopci průběžně podle klimatických podmínek. Z jediné retenční nádrže u Bucharky o objemu 12,5 tisíc metrů krychlových napájené Slunným potokem nicméně areál pokryje technickým sněhem přibližně jen 20 procent plochy sjezdových tratí.
„Nyní přitékají přibližně dva litry za sekundu, což je asi pětina průměrného přítoku,“ přiblížila za areál Renata Balašová.
Ještěd plánuje nové nádrže
Plánovaný rozvoj střediska počítá s výstavbou dvou dalších retenčních nádrží. Jejich stavba je ale závislá na změně územního plánu. „Vody nebylo na Ještědu kvůli malé retenční nádrži dostatek ani v minulosti. Samozřejmě nás to limituje v možnosti zasněžování střediska,“ řekla Balašová.
Areál může pro zasněžování využívat pitnou vodu. Podle platných smluv hradí jen vodné a nikoliv stočné. Čistá voda z technického sněhu totiž nejde do kanalizace.
„I tak samozřejmě náklady velmi rostou. Pro nás je však priorita kvalitní vysněžení skiareálu, aby lyžaři byli spokojení a lyžování bylo bezpečné,“ zdůraznila Balašová a dodala: „Věříme, že vyrobený sníh zůstane a brzy připadne i přírodní.“
Harrachovský skiareál využívá pro zasněžování vodu z Mumlavy. Korytem teče 200 litrů za sekundu. Potíže s vodou zatím středisko nemá. „Odběr máme kolem padesáti litrů. Přitom minimální průtok je sto třicet. Zatím to není kritické,“ uvedl za středisko Vlastislav Fejkl.
