Zapisujte každou informaci, ať nevznikne časová prodleva. Takové instrukce dostalo deset zaměstnanců Krajského úřadu v Liberci, kteří přišli pomáhat hygienikům s trasováním.
Obvolávat kontakty by tam měli alespoň dva týdny ve dvou směnách. Projít přitom museli školením o tom, jak se vyptávat na kontakty, zjišťovat o jak úzký kontakt šlo nebo jaké instrukce dát člověku s pozitivním testem na covid-19.
Trasování přitom není záležitost na jednu minutu.
„Dost mě překvapilo, jak podrobný dotazník se musí vyplnit. Myslela jsem, že to je jednodušší. Ale aspoň se podchytí hodně informací, které mohou být užitečné. Jsem ráda, že můžu takto pomoci, z našeho oddělení jsme tu zatím tři,“ zmínila jedna z dobrovolnic Blanka Ptáčková, která jinak pracuje na zdravotním odboru krajského úřadu.
„Je důležité ptát se kontaktů i na situaci v rodině. Zda někdo z blízkých nepracuje ve zdravotnictví, ve školství nebo neprodává ve velkém obchodním centru a podobně. Protože kdyby pak tento kontakt byl pozitivní a my dostaneme jeho výsledky večer, tak směna, která přijde po nás, si jeho složku otevře a vidí, že rodiče jsou učitelé a hned se dá konat. Kdyby to tam nebylo, tak se musí situace v rodině znovu zjišťovat a může tu vzniknout časová prodleva,“ vysvětluje školitelka z hygienické stanice.
Pomáhají i studenti
Bez výpomoci už by se hygienici s ohledem na současný vývoj neobešli. Kromě pracovníků z krajského úřadu jim v rámci praxe pomáhají i studenti Střední zdravotní školy v Liberci a Technické univerzity.
„Pracujeme i v deset večer, soboty, neděle, už půl roku. Je to vyčerpávající. Někteří lidé mají i dvě stě kontaktů, to neobvoláte během hodiny ani za půl dne. Několikrát denně dostáváme z laboratoře seznam vyšetřených lidí a je potřeba obvolat jak ty pozitivní, tak negativní,“ uvedl ředitel Krajské hygienické stanice v Liberci Vladimír Valenta.
Práci ztěžují hygienikům i lidé, kteří odmítají do karantény jít. „Já to chápu. Když má někdo jet na dovolenou nebo na svatební cestu a vy mu oznámíte, že místo toho musí do karantény, není to nic příjemného. Podávají na nás i žaloby,“ líčí Valenta.
U každého se kontroluje, zda na test přišel
Jenže odmítnutí testů v momentě, kdy na ně dotyčného pošle hygiena nebo obvodní lékař, se nevyplatí. U každého se kontroluje, zda na test skutečně přišel. Pokud ne, dává se to k šetření do správního řízení. „Někdy nám při tom pomáhá i policie, ale to bylo spíš u agenturních pracovníků,“ dodal Valenta.
Od poloviny března šlo v Libereckém kraji do karantény už přes 21 tisíc lidí. Teď by se opatření měla zmírnit. V karanténě by neměli skončit ti, kteří měli při styku s nakaženým roušku nebo respirátor.
„Je to i kvůli učitelům, protože za úzký kontakt se považuje doba delší než 15 minut, což ve škole lze těžko zkrátit. Takže když bude mít kantor při výuce roušku či respirátor a látku odvykládá za katedrou, nebude muset do karantény v případě, že bude ve třídě nějaký žák s pozitivním testem,“ vysvětluje ředitel Valenta.
Odběrová místa v Libereckém kraji také podle potřeby prodlouží pracovní dobu a neskončí tak hodinu po obědě. Podle hejtmana Martina Půty už nesmí nastat situace podobná jako té v pondělí, kdy na Husově třídě v Liberci před odběrovým stanem stály čtyři stovky lidí, někteří z nich i pět hodin.
„Byla tam se mnou paní, na kterou se už nedostalo v pátek, tak přišla dnes. Já sama jsem přišla v 7.50 hodin a na řadu se dostala ve 12.45,“ svěřila se paní Eva z Liberce.
